Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Církevní restituce budou, prezident zákon nepodepsal ani nevetoval

Prezident Václav Klaus zaslal včera 22. listopadu 2012 předsedkyni Poslanecké sněmovny dopis, kterým odůvodňuje nepodepsání zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Prezident zákon nepodepsal, ale ani nevetoval, zákon tedy bude platit bez podpisu prezidenta. Na ústavnosti tohoto Václavem Klausem hojně využívaného postupu se experti na ústavní právo dosud neshodli. Prezident tentokrát odůvodnění svého nepodpisu zveřejnil. Zákon nyní bude vyhlášen a 1. ledna 2013 vstoupí v platnost.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi schválila Poslanecká sněmovna poprvé již v červenci, Senát následně návrh dle očekávání Sněmovně vrátil. Senátní veto se poslancům podařilo přehlasovat počátkem listopadu, když opozice po dlouhé debatě po půlnoci opustila jednací sál. Pro církevní restituce pak zvedlo ruku 102 ze 103 zbylých přítomných poslanců. Opozici i prezidentovi vadí především rozsah navraceného majetku a varují, že restituce mohou prolomit hranici února 1948.
Podle nového zákona bude církvi vrácen majetek ve výši 75 miliard korun. Jde asi o polovinu někdejšího církevního majetku, který je nyní v držení státu. Jedná se především o pole a lesy. Zákon konkrétně neuvádí, o jaký majetek se jedná, církve o něj budou muset jednotlivě žádat. Pokud stát některý požadavek církve neuzná, bude podle zákona rozhodovat soud. Poslanci při projednávání ve Sněmovně přijali pozměňovací návrh ústavně-právního výboru, podle kterého budou muset církve a náboženské společnosti jednoznačně prokázat, že požadovaný majetek původně skutečně vlastnily. První prodej restituovaného majetku bude osvobozen od daně z příjmu.
Dalších 59 miliard by pak církve měly dostat jako kompenzaci za majetek, který již nelze vrátit. Kompenzace má být vyplácena po dobu 30 let, k částce 59 miliard se ale bude ještě připočítávat inflace. Stát naopak postupně přestane hradit platy duchovních. Už vloni se církve dohodly, v jakém poměru si finanční náhradu rozdělí. Čtyři pětiny dostane katolická církev, zbylých 11 miliard (bez inflace) připadne ostatním církvím.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.