Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Švarcsystém je od roku 2012 nelegální

Dne 1. ledna 2012 začala platit rozsáhlá novela č. 367/2011 Sb. zákona o zaměstnanosti, která mimo jiné výrazně omezuje tzv. švarcsystém, tj. systém práce, při kterém fyzická osoba vykonává pro firmu závislou práci mimo pracovněprávní vztah. Zároveň se zvyšují i pokuty za využívání švarcsystému, podnikatel bude moci dostat pokutu až 10 milionů korun, nelegální zaměstnanec až 100 tisíc korun.

Švarcsystém je označení pro způsob ekonomické činnosti, při které pracovníci vykonávají pro zaměstnavatele běžné činnosti, nejsou však jeho zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé. Firmy za ně nemusí platit sociální pojištění ani náhradu mzdy v době nemoci. Osoba pracující pro firmu na živnostenský list si může odečítat od daňového základu náklady, nemusí platit nemocenské pojištění, nemá ale nárok na dovolenou a odstupné. Švarcsystém dostal své jméno podle stavebního podnikatele Miroslava Švarce, který na počátku 90. let vymyslel způsob, jak ušetřit na zdravotním a sociálním pojištění.
Do roku 2012 nebyl švarcsystém výslovně povolen, volný výklad zákona ale umožňoval jeho snadnější obcházení. Od začátku letošního roku je podle § 5 písm. e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, považován „švarcsystém“ za výkon nelegální práce. Ta je nově definována jako výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Současně s novelizací zákona o zaměstnanosti byla pozměněna i definice závislé práce v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.

Nové znění § 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, upravené novelou č. 365/2011 Sb.:

§ 2

(1) Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
(2) Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

Zvýšeny byly i sankce za výkon nelegální práce. Fyzické osobě hrozí za výkon nelegální práce pokuta až 100 000 korun. Firmám, které nelegální práci umožňují, může být vyměřena pokuta od 250 tisíc do 10 milionů korun.
Podle tiskové zprávy, kterou uveřejnil Státní ústav inspekce práce na svých webových stránkách 12. března 2012, nevylučuje zákon o zaměstnanosti výkon práce na základě smluv uzavřených podle obchodního nebo občanského zákoníku, ovšem jen za předpokladu, že na základě těchto smluv nebude vykonávána práce naplňující znaky závislé práce. Nejčastěji se jedná o smlouvy o obchodním zastoupení, mandátní smlouvy, smlouvy o zprostředkování nebo smlouvy o dílo. Práce vykonávaná na základě těchto smluv formou jednorázových nebo i opakujících se zakázek, při kterých dodavatel prací používá své vlastní pracovní prostředky (kancelář, výpočetní techniku apod.) a nepodléhá pokynům objednatele práce ohledně pracovních postupů a pracovní doby, je tedy možné vykonávat i v obchodněprávním nebo občanskoprávním smluvním vztahu. 
V další tiskové zprávě publikované 15. dubna 2012 zveřejnil Státní úřad inspekce práce výsledky své činnosti za 1. čtvrtletí letošního roku. Pracovníci úřadu provedli v tomto období 65 kontrol týkajících se výkonu nelegální práce a uložili při nich pokuty za 6 391 400 korun. O kontrolách nelegálního zaměstnávání jsme psali v tomto samostatném článku.

Související články:
Kontroly nelegálního zaměstnávání

Autor: Bronislava Herrmannová

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.