Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Tuzemské stravné v roce 2012

Změny ve výši stravného se provádějí vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí č. 429/2011 Sb., a to na základě zmocňovacího ustanovení v § 189 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Stravné je stanoveno paušální částkou na každý kalendářní den pracovní cesty a liší se podle délky trvání cesty v daném kalendářním dnu. Stravné, někdy nazývané také dieta, nekompenzuje celkové náklady zaměstnance na stravování během pracovní cesty, je pouze příspěvkem na zvýšené stravovací výdaje. Ke způsobu, jakým zaměstnanec peníze skutečně využije, se nepřihlíží. Od 1. ledna 2012 dojde kromě zvýšení částek i k některým dalším úpravám v oblasti poskytování stravného, protože vstoupí v platnost novela č. 365/2011 Sb., kterou se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Novinky v ZP
Zásadní byť nevýraznou změnou v sedmé části zákoníku práce, která se týká náhrad výdajů v souvislosti s výkonem práce, je zdůraznění faktu, že náhrady cestovních výdajů zaměstnanci za stanovených podmínek přísluší. Účelem je zamezit výkladovým pochybnostem a obcházení účelu poskytování cestovních náhrad.
V novém § 34a je speciálně pro účely cestovních náhrad uvedeno, že za pravidelné pracoviště se považuje místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce. Pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec.
Do § 152 zákoníku práce bylo doplněno, že cestovními výdaji se rozumí i výdaje vzniklé zaměstnanci při dočasném přidělení k jinému zaměstnavateli. Tyto cestovní náhrady zaměstnanci poskytne zaměstnavatel, který ho k jinému zaměstnavateli přidělí.

Soukromý a státní sektor
Určení konkrétní výše stravného se liší podle typu zaměstnavatele. Pro zaměstnavatele rozpočtového sektoru, tzn. pro státní a veřejnou správu a služby, je výše stravného určena přesným limitem, ve kterém může být vyplaceno. Pro zaměstnavatele soukromého sektoru je závazná pouze spodní hranice, tedy minimální výše stravného, které musí zaměstnanci poskytnout. Může tedy poskytovat i libovolně vyšší stravné.

Krácení stravného
V případě, že zaměstnanci je během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, a na které zaměstnanec finančně nepřispívá, je zaměstnavatel oprávněn za každé takové jídlo stravné krátit. Při cestě trvající 5 až 12 hodin lze stravné krátit za každé poskytnuté jídlo až o 70 %, při cestě delší než 12 hodin, ale kratší než 18 hodin až o 35 % procent. Při cestě delší než 18 hodin lze stravné snížit maximálně o 25 % za každé bezplatně poskytnuté jídlo.
Stejně jako u zahraničního stravného je novinkou, že snížení se uplatní automaticky, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou na nižším krácení ještě před započetím cesty. Dosud totiž platilo, že pokud zaměstnavatel o krácení nerozhodl před pracovní cestou, zaměstnanec měl nárok na plné stravné. Případná dohoda o nižším krácení se pochopitelně týká pouze soukromého sektoru, v případě státní sféry se stravné vždy krátí o hodnoty uvedené v zákoně.

Výše stravného na kalendářní den od 1. 1. 2012:
Délka cestyRozpočtový sektorSoukromý sektor
5 až 12 hodin64 Kč až 76 Kčnejméně 64 Kč
12 až 18 hodin96 Kč až 116 Kčnejméně 96 Kč
déle než 18 hodin151Kč až 181Kčnejméně 151 Kč

Přehled vývoje cen stravného od roku 1992 najdete zde.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.