Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Prezident podepsal novelu trestního řádu

Prezident republiky Václav Klaus podepsal ve středu dne 21. prosince 2011 novelu, kterou se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, tzv. trestní řád. Novela zejména zjednodušuje a zkracuje vazební řízení a jejím cílem je celkově snížit počet vazeb. Předpis také reaguje na některé nálezy Ústavního soudu a rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. Dále pak novela mimo jiné umožní např. využít v trestním řízení videokonference a rozšíří podmínky pro použití odposlechů a agentů. Novela nabude účinnosti 1. ledna 2012.

Nejrozsáhlejší změny, které novela do trestního řádu vnese, se týkají vazby a vazebního řízení. Nově bude možné o vazbě rozhodnout pouze v osobním slyšení, nikoliv bez přítomnosti obviněného jako dosud. Vazební řízení bude po vstupu novely v platnost spočívat ve zvláštním vazebním zasedání, které bude řídit soudce. Při řízení bude nutné zkoumat, zda vazbu nelze nahradit jiným opatřením, např. dohledem probačního úředníka. Z důvodu přetěžování soudů příliš často se opakujícími žádostmi se prodlouží doba, po jejímž uplynutí může obviněný znovu žádat o propuštění z vazby, a to ze 14 dnů na 30 dnů.

Novelizovaný trestní řád umožní, aby policisté, státní zástupci či soudci mohli vyslýchat svědky pomocí videokonference. To u zvláště zranitelných obětí nebo zastrašovaných svědků zamezí případnému kontaktu s pachatelem. Pomocí videokonference bude možné zajistit i výše zmíněné osobní slyšení při vazebním zasedání.

Novelou se také rozšiřuje okruh trestných činů, při jejichž vyšetřování bude možné využít odposlechů či agentů. Policie bude mít možnost je nasadit u zločinů s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let. Největší využití odposlechů se tak předpokládá při odhalování organizované majetkové kriminality.

Změny nastanou také v ustanoveních upravujících institut stížnosti pro porušení zákona. Ministr novelou přijde o pravomoc rozhodnout o přerušení nebo odložení výkonu trestu až do rozhodnutí soudce o příslušné stížnosti. Stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu může totiž podat právě ministr spravedlnosti a u žádného jiného opravného prostředku neexistuje souběh pravomocí v tom smyslu, aby ten, kdo stížnost podává, mohl zasahovat do řešení případu tak závažným způsobem, jako je propuštění odsouzeného na svobodu. Do budoucna o tom bude rozhodovat výlučně nezávislý a nestranný soud. 

V poslední době jde již o několikátou novelu trestního řádu, asi nejvýznamnější z nich začala platit 1. prosince letošního roku a psali jsme o ní v samostatném článku.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.