Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Janotův balíček: Platy a zdanění poslaneckých náhrad

Součástí tzv. Janotova úsporného balíčku, někdy nazývaného i krabičkou poslední záchrany, byl i velmi nepopulární návrh na 4 % snížení platů všech zaměstnanců ve veřejném sektoru. Poslanci si solidárně také snížili plat, i když ne o původně navrhovaných 20 %, ale nakonec shodně s ostatními státními zaměstnanci o 4 %.

Snížení platů ve státní sféře o 4 %
Tento bod nebyl přímo zapracován v zákoně, který Sněmovna schválila, nicméně je nedílnou součástí úsporných opatření, a proto schválením balíčku jako celku, dali poslanci vládě souhlas i k tomuto kroku. Jakým způsobem přesně ke snížení platů dojde, zatím není jasné. Ministerstva nyní předkládají vládě návrhy na konkrétní opatření ve svých resortech. Premiér Fischer připustil, že snížení platů nemusí být plošné a mohl by být uplatněn diferencovaný přístup pro jednotlivé skupiny. Návrh se nelíbí také odborářům, se kterými vláda ještě bude vyjednávat. Nejvýraznější nesouhlas vyjádřili učitelé.

Snížení platů ústavních činitelů
Platy ústavních činitelů se upravují zákonem č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. Sněmovna společně s Janotovým balíčkem přijala i novelu tohoto zákona, kterou se od 1. ledna do 31. prosince 2010 plat poslanců, představitelů státní moci, soudců a poslanců Evropského parlamentu snižuje na 96 %. Stejnou novelou byla přijata také změna zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. Tím se na 96 % snižuje také plat státních zástupců.

Zdanění paušálních náhrad poslanců
Měl to být další příspěvek poslanců do státního rozpočtu na rok 2010, ale zůstal nedotažený do konce. Sněmovnou přijatý zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, totiž upravil zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. A to tak, že paragrafem 6 již nejsou od daně osvobozeny obecně všechny náhrady výdajů, ale pouze konkrétně zde vyjmenované nové položky. Ty položky, které tedy zákon o daních z příjmů jmenovitě neuvádí, je nutné danit. Mělo jít o výdaje na reprezentaci, výdaje na dopravu vlastním vozidlem, výdaje na dopravu veřejnými hromadnými dopravními prostředky při tuzemských cestách, s výjimkou letecké dopravy, a výdaje na odbornou literaturu.
Ovšem zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, zůstal v oblasti náhrad beze změny. A ve společných ustanoveních v § 37 tohoto zákona se jasně říká, že všechna peněžitá plnění, která jsou podle tohoto zákona náhradou, dani z příjmů nepodléhají.
Došlo zde tedy k rozporu mezi zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a zákonem č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. Tento problém se při schvalování Janotova balíčku pokusil vyřešit Senát. Protože nechtěl zdržovat Janotův balíček, jehož definitivní schválení včetně podpisu prezidenta je nutné pro přípravu státního rozpočtu na rok 2010, odsouhlasil ho beze změny, včetně sporné novely zákona o daních z příjmů. Sněmovně ale s pozměňovacím návrhem vrátil novelu zákona č. 236/1995 Sb., o platu představitelů státní moci. Do ní přidal další bod, který opět novelizuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a vrací ho do původního stavu. Cílem této novely je opět sjednotit znění obou zákonů a poslanecké náhrady opět označit jako nezdanitelné i v zákoně o daních z příjmů. Obě novely zákona o daních z příjmů by měly vstoupit v platnost 1. ledna 2010.
Paušální náhrady poslanců se tedy v každém případě danit nebudou, ale Sněmovna má nyní tři možnosti:
1) Přijmout Senátem navrhovanou novelu. Pro tuto variantu je třeba 101 hlas. Zákon o daních z příjmů se tak vrátí do původního stavu a na danění poslaneckých náhrad se vlastně nic nezmění, nadále budou v obou zmíněných zákonech označeny jako nezdanitelné.
2) Zamítnout senátní pozměňovací návrh a zákon přijmout ve znění, ve kterém byl Senátu původně předložen. I na to je třeba 101 hlas. V tomto případě by mezi oběma zákony zůstal rozpor. V zákoně o daních z příjmů by některé poslanecké náhrady nebyly výslovně uvedeny jako nezdanitelné a měly by se tudíž danit. Ale protože zákon o platech představitelů státní moci označuje všechny poslanecké náhrady jako nezdanitelné, převážilo by toto ustanovení a žádné náhrady by dani nepodléhaly.
3) Nepřijmout zákon vůbec. To by se mohlo stát v případě, že by se ani na jednu výše zmíněnou variantu nenašel potřebný počet hlasů. Pak by zůstal v zákonech rozpor, náhrady by se nedanily a navíc by nedošlo ani ke 4 % snížení platů poslanců a dalších představitelů státní moci.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.