Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Trestní odpovědnost nekončí prominutím daně

Již koncem loňského roku odmítl Ústavní soud stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu a předchozím rozsudkům soudů nižší instance ve věci trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Z odůvodnění usnesení Ústavního soudu vyplývá, že je-li poplatníkovi prominuta doměřená daň, nezaniká tím automaticky i jeho trestní odpovědnost za zkrácení daně.

Protože se jedná o starší případ, jsou v odůvodnění uvedeny ještě zákony č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků a č. 140/1961 Sb., trestní zákon. Závěr Ústavního soudu lze ovšem aplikovat i na nové zákony č. 280/2009 Sb., daňový řád, a č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.
V konkrétním případu, o kterém Ústavní soud rozhodoval, byl stěžovatel Vrchním soudem v Olomouci odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 let, se zkušební dobou 5 let a k zákazu činnosti na dobu 3 let za zaúčtování fiktivních faktur. Pomocí těchto faktur získal nárok na vyplacení odpočtů na DPH, státu tak způsobil škodu vyšší než 12 milionů korun.
U Ústavního soudu se stěžovatel domáhal zrušení výše uvedeného rozsudku z toho důvodu, že soudy nižší instance nepřihlédly k rozhodnutí Ministerstva financí ČR, kterým byla stěžovateli prominuta část doměřené daně. Ústavní soud ale stížnost odmítl a uvedl, že samotný fakt, že Ministerstvo financí ČR stěžovateli prominulo uhrazení dlužné částky, neeliminuje fakt, že se stěžovatel dopustil závažné trestné činnosti. Jednání stěžovatele je i nadále v souladu s Listinou základních práv a svobod posuzováno jako nepřijatelné trestné jednání a náleží za něj odpovídající trest. Jednoznačný závěr Ústavního soudu se tedy dá zobecnit tak, že je-li prominuta daň na základě rozhodnutí vydaného správcem daně, nevede tato skutečnost sama o sobě k automatickému zániku trestní odpovědnosti.
Celé odůvodnění zamítnutí ústavní stížnosti najdete zde.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.