Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Přiznání k dani z příjmů - slevy na dani

Dnešní článek je souhrnným přehledem slev na dani, které poplatník při splnění potřebných podmínek může v daňovém přiznání za rok 2016 uplatnit. Slevy na dani jsou legálním způsobem, jak snížit konečnou výši daně, kterou získáme vynásobením základu daně koeficientem 0,15. Jde tedy o slevu z již vypočtené patnáctiprocentní daně. Slev může poplatník uplatnit i více najednou. Podmínky pro uplatnění jednotlivých slev jsou definovány v příslušných paragrafech zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a vysvětleny v pokynech k daňovému přiznání, které jsou součástí formuláře Přiznání k dani z příjmů. Letošní novinkou je sleva na evidenci tržeb.

Stručný přehled konkrétních částek, které lze uplatnit jako slevu na dani z příjmů za zdaňovací období roku 2016:

  • Sleva na poplatníka podle § 35ba v roční výši 24 840 Kč je určena opravdu všem poplatníkům, včetně studentů, pracujících starobních důchodců a daňových nerezidentů ČR. Výše slevy zůstává stejná už od roku 2012. Slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč lze v daňovém přiznání uplatnit v plné výši bez ohledu na to, po jakou část roku měl poplatník zdanitelný příjem. V případě úmrtí poplatníka v průběhu roku, mohou tedy dědici uplatnit celou částku slevy.
  • Sleva na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti je podle § 35ba v roční výši 24 840 Kč. Slevu může uplatnit jeden z manželů na svého zákonného partnera, vždy ale musí být splněna podmínka, že vlastní příjem manželky (manžela) nesmí přesáhnout 68 000 Kč za zdaňovací období. Započítává se vždy hrubý, nikoliv čistý příjem. Příjmy se dokládají čestným prohlášením manželky (manžela), které tvoří přílohu daňového přiznání. Další podmínkou je bydlení ve společně hospodařící domácnosti a právoplatné uzavření sňatku. Pokud manželství vznikne či zanikne v průběhu roku, uplatní se pouze poměrná část slevy za ty měsíce, ve kterých manželství trvalo, přičemž rozhodující je vždy stav na začátku měsíce. Je-li manželka (manžel) držitelem průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce - průkaz ZTP/P), zvyšuje se částka na dvojnásobek, tedy na 49 680 Kč ročně. Slevu na manželku (manžela) ovšem nemohou uplatnit poplatníci, kteří používají tzv. výdajové paušály. Toto omezení neplatí jenom v případě, že poplatník má současně příjmy ze zaměstnání a příjmy z podnikání a součet základů daně ze zaměstnání, u kterých nejsou uplatněny výdaje paušálem, přesáhne 50 % celkového základu daně. Znovuzavedení možnosti uplatňovat daňové slevy na manželku (manžela) při současném využití daňového paušálu je součástí návrhu zákona, o němž budou poslanci rozhodovat v dubnu (psali jsme zde).
  • Sleva na dítě umožňuje podle § 35c odečtení příslušné částky na každé vyživované dítě, které žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Také na tuto slevu nemá za zdaňovací období roku 2016 nárok ten, kdo používá tzv. výdajové paušály. Daňové zvýhodnění na nezletilé nebo studující dítě do věku 26 let může uplatnit pouze jeden z poplatníků žijící s ním ve společné domácnosti, a navíc pouze za měsíce, ve kterých byly splněny všechny potřebné podmínky. Přičemž v měsíci, kdy se dítě narodilo, lze slevu uplatnit vždy. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě může uplatnit i nerezident ČR, ale pouze v případě, že nejméně 90 % všech jeho zdanitelných příjmů pochází ze zdrojů na území České republiky. Od roku 2015 již není výše daňové slevy na vyživované dítě pro všechny děti jednotná a za rok 2016 navíc došlo k navýšení slev. Daňová sleva na první dítě činí 13 404 Kč za rok. Za druhé dítě si ale rodiče v aktuálně podávaných daňových přiznáních za rok 2016 mohou odečíst z daní 17 004 Kč za rok. Na třetí a každé další dítě je možné z daní odečíst dokonce 20 604 Kč za rok. V dubnu bude Poslanecká sněmovna rozhodovat o návrhu zákona vráceném Senátem, který počítá s dalším navýšením slevy na dítě.
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě je jedinou slevou na dani, kterou lze uplatnit i formou daňového bonusu. Nárok na slevu tedy může být vyšší než vypočtená částka daně a jeho odpočtem může vzniknout záporná částka, tzv. daňový bonus, který pak stát za určitých podmínek poplatníkovi vyplatí. Maximální výše daňového bonusu činí 60 300 Kč za rok. Daňový bonus se nepřizná, pokud činí méně než 100 Kč. Podmínku pro výplatu bonusu je dosažení zdanitelného příjmu podle § 6 až § 9 zákona o daních z příjmů v celkové výši nejméně 59 400 Kč, jde o šestinásobek minimální mzdy platné k 1. 1. 2016. Možností, která ale není příliš využívána, je i to, že pokud rodiče nedosahují příjmů, při kterých by jim vznikal nárok na slevu či bonus, mohou zvýhodnění na dítě uplatnit i prarodiče, pokud takové příjmy mají a bydlí s dítětem ve společné domácnosti.
  • Sleva za umístění dítěte podle § 35bb je zavedena od roku 2015 a je určena rodičům předškolních dětí, kteří své dítě umístí v registrovaném zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy. Odečíst si rodiče mohou jen částku vynaloženou za pobyt dítěte v zařízení, nikoliv výdaje související s pobytem v tomto zařízení, například výdaje na stravování nebo dopravu. Maximální výše slevy za umístění dítěte je ohraničena výší měsíční minimální mzdy, za rok 2016 jde tedy o maximálně 9 900 Kč. Nárok na slevu musí rodiče prokázat potvrzením o skutečné výši zaplacených poplatků, které vystaví školka nebo dětská skupina. Potvrzení pak rodič přiloží k daňovému přiznání. Slevu může uplatnit jen jeden rodič, který žije s dítětem ve společné domácnosti. Slevu za umístění dítěte nemůže využít prarodič, pokud mu dítě není svěřeno do péče nahrazující péči rodičů. Sleva za umístění dítěte se i v případě zaměstnanců uplatňuje jen jednou ročně, vždy až po skončení kalendářního roku, nikoliv měsíčně po dvanáctinách, jako je tomu u slevy na vyživované dítě. Slevu si mohou bez jakýchkoliv omezení odečíst i živnostníci, kteří uplatňují výdajové paušály. Pouze v případě, že podnikatel uvede výdaje za předškolní zařízení ve svých nákladech vynaložených na dosažení a udržení příjmů, nemůže již slevu za umístění dítěte uplatnit.
  • Sleva pro studenty, tedy poplatníky, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání je podle § 35ba vázána na potvrzení školy. Nárok na slevu ve výši 4 020 Kč ročně má student do věku 26 let, v případě doktorského studia do věku 28 let. Co přesně se rozumí soustavnou přípravou na budoucí povolání, upřesňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Sleva je poskytována pouze za měsíce, ve kterých jsou splněny zákonem požadované podmínky. Studium v cizině se uznává, pokud je Ministerstvem školství postaveno na roveň studia v ČR. Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se považuje také doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená. Slevu na studenta může uplatnit poplatník souběžně se základní slevou na poplatníka. Slevu na studenta může uplatnit student se zdanitelnými příjmy i v případě, že jeho rodič na něj současně ve svém daňovém přiznání uplatňuje slevu na dítě.
  • Sleva pro poplatníky pobírající invalidní důchod se liší podle stupně invalidity. Podle § 35ba má držitel invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně nárok na slevu 2 520 Kč za rok, v případě důchodu pro invaliditu třetího stupně na 5 040 Kč ročně. Je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P může uplatnit slevu ve výši 16 140 Kč za rok. Slevu lze uplatnit jen za kalendářní měsíce, ve kterých poplatník splňuje potřebné podmínky.
  • Sleva na zaměstnance se zdravotním postižením je určena zaměstnavatelům, ať už se jedná o fyzické nebo právnické osoby. Podle § 35 může zaměstnavatel uplatnit slevu ve výši 18 000 Kč ročně na každého zaměstnance se zdravotním postižením a 60 000 Kč na zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Pro konečný výpočet slevy je ale rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením. Ten se vypočítá jako podíl celkového ročního počtu hodin sjednané pracovní doby všech zaměstnanců se zdravotním postižením a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho běžného zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu.
  • Sleva na evidenci tržeb je letošní novinkou. Tato kompenzační sleva na dani byla do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vložena novelou č. 113/2016 Sb., kterou se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb. Podle § 35bc si podnikatel (fyzická osoba) může odečíst jednorázovou slevu na dani za to zdaňovací období, ve kterém poprvé zaeviduje tržbu, kterou měl podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat. Mimořádná jednorázová sleva na dani z příjmů činí 5 000 Kč, nejvýše však do částky kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka. Plnou částku 5 000 Kč si tedy mohou odečíst podnikatelé, u nichž částka 15 % ze základu daně (obvykle jde o vypočtenou daň z příjmů) je vyšší než 29 840 Kč. Pokud je tato částka nižší, pak si poplatník může odečíst jen rozdíl mezi touto částkou 15 % dílčího základu daně (vypočtenou daní) a základní slevou na poplatníka, která činí 24 840 Kč. Sleva je vázána na osobu poplatníka, lze ji tedy odečíst jen jednou bez ohledu např. na počet provozoven. Slevu také nelze převést do dalšího zdaňovacího období.

Související články:
Přiznání k dani z příjmů - termíny
Přiznání k dani z příjmů - úrok z prodlení
Přiznání k dani z příjmů - způsob podání a platba
Přiznání k dani z příjmů - odčitatelné položky
Přiznání k dani z příjmů - výdajové paušály

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.