Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Přiznání k dani z příjmů - odčitatelné položky

Odčitatelné položky jsou částky, o které může poplatník snížit svůj vypočtený základ daně dřív, než z něj stanoví patnáctiprocentní daň. Jedná se o způsob, jak při splnění určitých podmínek legálně ušetřit na daních z příjmů. Dnes přinášíme stručný přehled odčitatelných položek.

V zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jsou tyto položky nazývány buď nezdanitelnou částí základu daně (§ 15), položkami snižujícími základ daně (§ 20) nebo položkami odčitatelnými od základu daně (§ 34). Ve všech případech se jedná o určité výdaje, které si poplatník, pokud je řádně prokáže a splní všechny zákonné podmínky, může odečíst od základu daně. Základem daně je částka, o kterou příjmy poplatníka přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, a pokud je snížen tento základ o některé z odčitatelných položek, je pak pochopitelně nižší i z něj vypočítaná výsledná daň.

Stručný přehled položek, které lze podle zákona odečíst od základu daně z příjmů za rok 2016:
  • Úroky ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru, snížené o státní příspěvek, lze odečíst až do výše 300000 Kč za zdaňovací období. Pozor, odečíst lze skutečně pouze zaplacené úroky, nikoliv celé splátky úvěru. Potvrzení o výši zaplacených úroků vystaví banka nebo stavební spořitelna. Úroky lze sčítat i z několika úvěrů, vždy však jen do výše 300000 Kč ročně. Podmínkou je, že úvěr musí být skutečně použit na bytové potřeby, dotčená nemovitost musí sloužit k trvalému bydlení a poplatník musí být uveden ve smlouvě o úvěru. Odpočet lze uskutečnit jen za měsíce, ve kterých byl úvěr skutečně splácen, jinak se maximální hranice snižuje o poměrnou část. Odpočet od základu daně lze využít i při refinancování hypotéky.
  • Od základu daně lze odečíst také zaplacené úroky z úvěru na koupi stavebního pozemku s podmínkou, že do čtyř let na tomto pozemku začnete stavět bytový nebo rodinný dům. To se následně dokládá stavebním povolením nebo ohlášením stavby.
  • Platby na životní pojištění mohou být od základu daně odečteny až do výše 12000 Kč ročně, v případě plateb jen po část roku se odečítá 1000 Kč za každý měsíc. U smlouvy musí být dodrženo tzv. šedesátkové pravidlo, tedy že výplata proběhne nejdříve v 60 letech a nejdříve po 60 měsících od uzavření smlouvy. U pojistné smlouvy sjednané tzv. "na dožití", tedy s výplatou konkrétní částky při dosažení určitého věku, je navíc nutné splnit podmínku minimální pojistné částky. U pojistné doby od 5 do 15 let včetně musí být sjednaná pojistná částka alespoň na 40000 Kč a u smluv s pojistnou dobou nad 15 let alespoň 70000 Kč. Další podmínky, které musí splňovat pojistná smlouva, jsou popsány v § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Odečíst lze také jen peníze, které skutečně zaplatil poplatník. Pokud je životní pojistka financována z příspěvku od zaměstnavatele, pak odečet již nelze uplatnit. Potvrzení automaticky zasílá příslušná pojišťovna. Pozor, odečíst lze pouze pojišťovací část životního pojištění, výdaje na investiční část odečíst nelze. Pojistná smlouva nesmí umožňovat průběžnou výplatu. Zvýšení odpočtu na dvojnásobek, tedy 24000 Kč, platí až pro rok 2017, použije se tedy až za rok v daňových přiznáních podávaných v roce 2018.
  • Platby na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření lze podobně jako u životního pojištění odečíst až do výše 12000 Kč ročně. U penzijního pojištění se však od skutečně zaplacených příspěvků odčítá částka 12000 Kč ročně, ke které poplatník obdržel státní příspěvek. Kdo chce tedy uplatnit odpočet v plné výši, musí nově zaplatit penzijnímu fondu 24000 korun. Další podmínky, které musí splňovat pojistná smlouva, jsou popsány v § 15 odst. 5 zákona o daních z příjmů. Odpočet lze poměrnou částí uplatnit pouze za ty měsíce, ve kterých bylo pojištění placeno. Potvrzení obdrží poplatník od penzijního fondu. Od 1. 1. 2011 lze odečíst i pojistné placené instituci penzijního pojištění v EU a EHP. Již od příštího roku, tedy při zpracování daňových přiznání za rok 2017, bude možné odečíst místo současných 12000 Kč dvojnásobek, tedy 24000 Kč. Navýšení přinesla novela č. 377/2015 Sb., kterou se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření, a jejímž cílem je zatraktivnit penzijní spoření v tzv. třetím pilíři.
  • Dary na charitu či veřejně prospěšné účely lze podle § 15 odst. 1 odečíst, pokud jejich úhrnná hodnota činí minimálně 1000 Kč nebo 2 % základu daně. Maximální výše odečtu pro součet všech darů je 15 % ze základu daně. Dary se v zákoně o daních z příjmů nazývají bezúplatným plněním. Za dar na zdravotnické účely se pak považuje odběr krve u bezpříspěvkových dárců, za každý takový odběr lze od základu daně odečíst 2000 Kč. Dar je možné poskytnout i fyzické či právnické osobě se sídlem na území jiného státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. Dar je třeba doložit dokladem o zaplacení nebo např. výpisem z účtu, jehož datum musí spadat do roku, za který podáváme daňové přiznání. Finanční úřady také obvykle chtějí doložit dar i darovací smlouvou. Pokud obdarovaný použije dar k jinému účelu, než uvádí darovací smlouva, dárci tím nezaniká nárok na uplatnění daru jako odečitatelné položky ze základu daně. Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.
  • Zaplacené členské příspěvky odborové organizaci mohou zaměstnanci podle § 6 odečíst až do výše 1,5 % ročních zdanitelných příjmů, maximálně však 3000 Kč.
  • Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání lze odečíst až do výše 10000 Kč. V praxi se většinou jedná o platby za různé zkoušky na kurzech či školeních, kterými si poplatník zvyšuje kvalifikaci. Nárok na odečet zaniká v případě, že náklady hradil zaměstnavatel nebo pokud si je OSVČ zahrnula do nákladů. Maximální výše odečtu se zvyšuje u zdravotně postižených poplatníků na 13000 Kč a u těžce zdravotně postižených na 15000 Kč.
  • Podnikatelé mohou podle § 34 zákona o daních z příjmů odečíst od základu daně daňovou ztrátu. Daňovou ztrátu lze odečíst celou anebo po částech v maximálně pěti následujících zdaňovacích obdobích po období, kdy byla vyměřena.
  • Odpočet výdajů na podporu výzkumu a vývoje činí podle § 34a součet
    • a) 100 % výdajů vynaložených v období na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu, které nepřevyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné době na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu, a
    • b) 110 % výdajů vynaložených v období na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu, které převyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné době na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu.
      Od zdaňovacího období 2014 se rozšířila skupina uplatnitelných nákladů o náklady na služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, které jsou pořízené od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace, a které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje. Lze také odečíst finanční leasing hmotného movitého majetku, který souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje.
Související články:

      Autor: Martina Vojíková

      Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
      ✔ O.K.