Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Začíná platit malá důchodová reforma

Že nebude mít novela zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, tzv. malá důchodová reforma, svou legislativní pouť jednoduchou, se dalo předpokládat. Poté co 11. května tohoto roku prošla třetím závěrečným čtením v Poslanecké sněmovně, byla odeslána k posouzení do Senátu. Ten ji o necelý měsíc později Sněmovně vrátil s pozměňovacími návrhy. Poslanci však senátorům nevyhověli a 21. června novelu znovu schválili v jejím původním znění. 23. června byl zákon doručen k podpisu prezidentovi. Václav Klaus se ale rozhodl svůj podpis pod novelu nepřipojit. Jako důvod uvedl, že nesouhlasí s principem, aby lidé pobírající vyšší mzdu, kteří platí vyšší sociální pojištění, dostávali ve stáří vyšší důchod. Doslova uvedl, že "princip zásluhovosti má asi takovou logiku, jako kdyby člověk platící výrazně nadprůměrné daně požadoval, aby na něj více svítilo veřejné osvětlení". Třetí hlasování o malé důchodové reformě se ale nakonec nekonalo. Prezident totiž novelu sice nepodepsal, ale ani ji nevetoval. Zákon tedy byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 220/2011 Sb. a od 30. 9. 2011 začne platit i bez prezidentova podpisu.

Novela zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, mění způsob výpočtu penzí a zvyšuje věk pro odchod do důchodu. Asi 70 procentům lidí výměra důchodu klesne, těm s nejvyššími příjmy ale vzroste. Lidí s nejnižšími příjmy se změna ve výpočtu nedotkne. Návrh zákona je mimo jiné reakcí na loňské rozhodnutí Ústavního soudu, který k 30. 9. 2011 zrušil § 15 zákona o důchodovém pojištění, protože znevýhodňoval občany s vysokými příjmy (psali jsme zde). Nově by penze měly více zohledňovat, kolik lidé odvedli do systému důchodového pojištění ze svých příjmů.
Asi 20 procentům lidí s příjmy nad 36 tisíc korun měsíčně by se výměra důchodu měla zvýšit, většině ostatních by se naopak měla snížit a to o 100 až 300 korun měsíčně. Nová pravidla pro výpočet se dotknou všech, kteří odejdou do penze po 30. září 2011.
Úprava je provedena změnou redukčních hranic, které byly doposud vyhlašovány nařízením vlády jako konkrétní částky. Nyní budou redukční hranice vyjádřeny v poměru k průměrné mzdě. První redukční hranice bude činit 44 % průměrné mzdy, což přibližně odpovídá dosavadním 11 tisícům podle posledního nařízení vlády. Druhá redukční hranice ale bude činit 400 % průměrné mzdy, zatímco v současnosti uplatňovaná částka 28200 Kč činí asi 114 % průměrné mzdy. Zároveň dochází ke snížení zápočtu mezi první a druhou redukční hranicí z dosavadních 30 % na 26 % a ke snížení zápočtu nad druhou redukční hranicí z 10 % na 0 %. Podrobně jsme o změně redukčních hranic psali v tomto článku. Mění se také délka rozhodného období pro výpočet důchodu, místo současných 30 let bude nově rozhodné období celoživotní.

Snížení penzí má být podle slov ministra Jaromíra Drábka (TOP 09) dorovnáno valorizací. Valorizace bude do budoucna automatická a její výše nebude záviset na rozhodnutí vlády. K valorizaci důchodů dojde vždy, pokud inflace a třetina růstu reálných mezd za rok dosáhnou v součtu alespoň 2 %. Valorizovat se bude přesně o tyto částky, tedy o 100 % růstu cen a jednu třetinu růstu reálných mezd.

Další podstatnou změnou, kterou novela přináší, je postupné zvýšení věku pro odchod do důchodu. U mužů se bude věk pro odchod do penze zvyšovat i nadále o dva měsíce ročně, u žen narozených po roce 1956 se ale zvyšování zrychlí na čtyři měsíce ročně. V roce 2041 by se měl odchodový věk sjednotit a lidé narození v roce 1975 bez ohledu na pohlaví a počet vychovaných dětí by měli odcházet do důchodu v 66 letech a osmi měsících. U lidí narozených v roce 1977 bude odchodový věk činit 67 let. Nově však v zákoně nebude žádná horní hranice, věk se tak podle daného vzorce bude zvyšovat i nadále. U pojištěnců narozených po roce 1977 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977. Letos narozené děti by tedy do důchodu měly odejít v 73 letech.

Mění se i podmínky pro krácení předčasných penzí. Nyní se při předčasném odchodu o méně než dva roky snižuje výpočtový základ o 0,9 % za každé čtvrtletí a nad dva roky o 1,5 % za čtvrtletí. Po vstupu novely v platnost přibude v zákoně další mezistupeň a v případě, že člověk odejde do důchodu předčasně o více než rok a méně než dva roky, bude se jeho výpočtový základ snižovat o 1,2 % za každé čtvrtletí.

Související články:
Změna redukčních hranic při výpočtu důchodu

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.