Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

I důchodci s vysokými příjmy mají nárok na osvobození časti důchodu od daně z příjmů

Ústavní soud tento týden zrušil část zákona o daních z příjmů, která upravuje zdanění penze důchodcům, jejichž příjmy jsou vyšší než 840 tisíc korun ročně. Z penzí těchto nadstandardně vydělávajících důchodců tak budou bez ohledu na jiné příjmy podléhat zdanění jen částky nad hranicí, kterou tvoří 36násobek minimální mzdy. Toto rozhodnutí Ústavního soudu lze použít na celé zdaňovací období roku 2016.

Ústavní soud posuzoval návrh na zrušení ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, který podala skupina 17 senátorů. Podle platného znění zákona o daních z příjmů jsou pravidelně vyplácené důchody a penze od daně osvobozeny (§ 4 odst. 1 písm. h). Překročí-li však takový pravidelně vyplácený důchod, případně úhrn všech důchodů a penzí, výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku, podléhá část důchodu nad touto hranicí zdanění. Pro rok 2016 je minimální mzda stanovena ve výši 9 900 korun měsíčně, 36násobek minimální mzdy tedy činí 356 400 korun. Pokud tedy důchodce pobírá penzi vyšší než 356 400 korun za rok (29 700 korun měsíčně), musí část důchodu, která je nad touto hranicí zdanit. Důchody do částky 356 400 korun ročně jsou od daně z příjmů osvobozeny. I z tohoto pravidla ale existuje výjimka, a tou je právě napadené ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů. Toto ustanovení říká, že pokud součet všech příjmů u poplatníka přesáhne částku 840 tisíc za rok, nemůže uplatnit osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí. Takový důchodce pak musí do základu daně zahrnout celý svůj důchod včetně té části důchodu, která je u ostatních důchodců od daně osvobozena, tedy i důchod do výše 356 400 korun ročně.
Ústavní soudci shledali v této výjimce velký nepoměr a porušení práva na rovné zacházení, a proto celé ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zrušili. Soudci uvedli, že zrušené ustanovení rozdělovalo seniory (typicky pracující důchodce) bezdůvodně na dvě skupiny, mezi kterými panoval nepoměr ve výši zdanění. Jako příklad uvedli dva důchodce, u nichž rozdíl v celkových příjmech může činit např. jen jednu korunu. Důchodce s celkovým ročním příjmem těsně pod 840 tisíc korun za rok, může uplatnit na část své penze až do výše 356 400 korun ročně osvobození od daně. V případě vysokého důchodu, kdy uplatní osvobození na maximální možnou výši důchodu, tak ušetří na dani 53 460 korun. Důchodce, který si přivydělá jen o pár korun víc a jeho celkový roční příjem třeba i nepatrně přesáhne částku 840 tisíc korun za rok, musí zdanit celý svůj důchod. Rozdíl v celkových ročních příjmech mezi takovými důchodci tedy může být minimální, rozdíl v zaplacené dani ale může činit více než 50 tisíc korun.
Díky zrušení ustanovení § 4 odst. 3 zákona o daních příjmů tak budou všichni důchodci bez ohledu na výši svých dalších příjmů osvobozeni od daně z pravidelně vyplácených penzí a důchodů až do výše 356 400 korun ročně. Část důchodů nad touto hranicí budou muset stejně jako dosud zdanit. Princip zdanění té části důchodů, která přesahuje 36násobek životního minima, Ústavní soud nezpochybnil, protože zatěžuje všechny poplatníky rovnoměrně. Ústavní soud ve svém rozhodnutí uvedl, že zrušené ustanovení nelze aplikovat již na zdaňovací období roku 2016 jako celek. Plný text rozhodnutí Ústavního soudu včetně odlišného stanoviska soudce Jana Musila najdete zde.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.