Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Novela zákona o právu shromažďovacím

Ve Sbírce zákonů vyšla minulý týden, konkrétně 3. srpna 2016, novela č. 252/2016 Sb., kterou se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. Novelou č. 252/2016 Sb. se upravují podmínky pro veřejná shromáždění a demonstrace. Změny se týkají zejména obecních úřadů, které přijímají oznámení o konání takových akcí. Účinnosti novela nabude prvním dnem třetího měsíce následujícího po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy 1. listopadu 2016.

Asi nejdiskutovanější změnou z původního vládního návrhu bylo umožnit účastníkům veřejných shromáždění v některých případech zakrytí obličeje. Podle důvodové zprávy k novele mělo jít o případy, kdy by takové chování výslovně povolili policisté nebo úředníci, a pokud by zakrytí obličeje sloužilo ke splnění účelu shromáždění a neohrožovalo veřejný pořádek. Jako příklad byly uvedeny masky parodovaných politiků. Tuto variantu ale poslanci zamítli již při prvním projednávání ve Sněmovně a pro účastníky shromáždění tak i nadále bude platit zákaz zakrývání obličeje způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci.
Novela č. 252/2016 Sb. tak nakonec upravuje zejména povinnosti svolavatelů akcí a postupy obecních úřadu. K zabránění účelově oznámených shromáždění, která se pak ale záměrně nekonají, má sloužit nová povinnost svolavatele být osobně přítomen na akci, kterou svolal. V ohlášení budou také muset být přesné kontaktní údaje svolavatele, aby se s ním úřady mohly rychle spojit. Svolavatelem může podle dosavadního znění zákona být jen občan České republiky starší 18 let. A právě to se nelíbilo senátorům a svým pozměňovacím návrhem chtěli rozšířit okruh možných svolavatelů na jakoukoliv fyzickou osobu. Druhým senátním pozměňovacím návrhem byl požadavek, aby bylo možné bez obav z postihu uskutečnit shromáždění v bezprostřední reakci na novou nečekanou událost, například úmrtí významné osobnosti nebo teroristický útok. Návrh těchto shromáždění bez ohlášení obsahovala už původní vládní předloha, poslanci se ale obávali zneužívání tohoto institutu a tak tzv. spontánní shromáždění z novely vyškrtli a na tomto názoru setrvali i při opakovaném projednávání, v němž odmítli oba senátní pozměňovací návrhy.
Další změny obsažené v novele č. 252/2016 Sb. mají řešit časté případy, kdy na jedno místo je nahlášeno ve stejný čas více akcí. Dosud měli úředníci povinnost zjistit, zda se pořadatelé jsou ochotni dohodnout, a pokud k dohodě nedojde, je zrušena akce, která byla nahlášena později. Nyní budou moci úředníci přesněji vymezit místo a délku shromáždění, případně stanovit další podmínky pro zajištění pořádku. Díky tomu by se na velkém prostoru mohlo např. konat několik menších akcí najednou. Úředníci dokonce budou moci změnit místo konání shromáždění, ale to pouze v případech, kdy bude ohroženo zdraví nebo bezpečí účastníků. Při nedodržení stanovených podmínek budou mít úředníci, stejně jako dnes, možnost shromáždění rozpustit a nově tuto pravomoc dostanou i policisté.
Novelou č. 252/2016 Sb. se do zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, vkládá příloha, v níž je konkrétně vyjmenováno devět míst v okolí budov, kde zasedá Sněmovna a Senát, v nichž se žádná shromáždění konat nesmějí. Nyní jsou zákonem zakázána shromáždění v okruhu 100 m od budov zákonodárných sborů nebo od míst, kde tyto sbory jednají.

Místa, kde budou od 1. listopadu 2016 shromáždění zakázána - podle novely č. 252/2016 Sb.:
  1. Sněmovní, Praha 1,
  2. U Zlaté studně, Praha 1,
  3. Tomášská, Praha 1,
  4. Thunovská, Praha 1,
  5. Valdštejnské náměstí, Praha 1,
  6. Valdštejnská, Praha 1,
  7. Zámecká, Praha 1,
  8. chodník přiléhající k severní hraně Malostranského náměstí, Praha 1, mezi křižovatkami s ulicí Zámecká, Praha 1, a Tomášská, Praha 1, a
  9. Letenská, Praha 1, a to v úseku mezi Malostranským náměstím, Praha 1, a křižovatkou s ulicí Josefská, Praha 1.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.