Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Rozsudek NSS o souběhu funkcí

Na to, jak rozsáhlé mohou být důsledky prosincového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS), upozornily minulý týden Hospodářské noviny. Problém se může týkat až desetitisíců českých firem, které budou muset změnit pracovní smlouvy svým ředitelům nebo manažerům. Skončí tak dosud v ČR běžná praxe tzv. "sezení na dvou židlích", kdy jediná osoba zastávala výkon funkce člena statutárního orgánu a zároveň byla v téže firmě zaměstnána na vysoké manažerské pozici.

Již v polovině 90. let rozhodl Nejvyšší soud, že není možné být statutárním představitelem firmy a zároveň vykonávat práci s podobnou náplní jako její zaměstnanec. Zákon to však výslovně nezakazuje, a tak i navzdory platné judikatuře, je tento stav v českých firmách poměrně běžným jevem. 
Až prosincový rozsudek Nejvyššího správního soudu zřejmě donutí firmy přestat judikaturu v této oblasti bagatelizovat. NSS totiž rozhodl, že jednatel společnosti nemá nárok na výplatu nemocenské, kterou chtěl pobírat jako zaměstnanec téže firmy. Protože se podle NSS zaměstnancem firmy vůbec neměl stát, nemá tak nárok na výhody plynoucí mu ze zaměstnaneckého poměru, tedy na nemocenskou a také na zápočet odpracovaných let při výpočtu důchodu.
Zaměstnanecká pracovní smlouva je přitom neplatná, pouze pokud dochází k souběhu funkcí se stejnou nebo podobnou náplní. Např. člen představenstva akciové společnosti je podle § 191 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, pověřen řízením společnosti a jednáním jejím jménem, nemůže tedy být zároveň zaměstnán na pozici ředitele nebo manažera, který má ve své funkční náplni vedení společnosti. Může být ale zaměstnán na jiné pozici, např. u softwarových firem je běžné, že jednatel řídí firmu a ten samý člověk je zaměstnán jako programátor, který vytváří obchodní produkt firmy. Záleží tedy na tom, zda je obsah zaměstnanecké smlouvy shodný s funkcí ve statutárním orgánu společnosti. Pokud k takové shodě dochází, je zaměstnanecká smlouva podle NSS neplatná.
Dopad rozsudku NSS může být odlišný pro různé typy společností. V případě společnosti s ručením omezeným znamená neplatná pracovní smlouva pouze ztrátu nároků plynoucích z nemocenského pojištění. Je ale možné požádat Správu sociálního zabezpečení o vrácení zaplaceného pojistného.
U akciových společností budou následky zneplatnění pracovní smlouvy horší. Zaměstnanec, který byl zároveň členem představenstva, přijde nejen o nárok na nemocenskou, ale také se mu roky, po které docházelo k souběhu funkcí, nezapočtou do důchodu. I v tomto případě je možné žádat o vrácení přeplatku na pojistném. Akciové společnosti budou také čekat, jak se k problému postaví finanční úřady. Teoreticky je možné, že budou muset doplatit daň z příjmů. Zneplatněním smlouvy se totiž mzda, kterou si firma dávala do nákladů, stane odměnou, která je daňově neuznatelným nákladem. Generální finanční ředitelství nyní posuzuje judikaturu a zjišťuje, jaký konkrétní dopad na správu daní bude mít rozsudek Nejvyššího správního soudu.
Plné znění rozsudku Nejvyššího správního soudu z 9. prosince 2010 najdete zde.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.