Alfa9 zprávy
Změny zákonů

Registr smluv

Poslanci znovu projednali návrh zcela nového zákona o Registru smluv, který byl do Sněmovny vrácen s pozměňovacím návrhem ze Senátu. Podle nového zákona, jehož hlavním cílem je zabránit korupci, budou mít obce, kraje i stát povinnost zveřejňovat smlouvy nad 50 tisíc korun v centrálním registru, který povede Ministerstvo vnitra. S některými dalšími ustanoveními nového zákona ale Senát nesouhlasil a zákon vrátil poslancům. Poslanecká sněmovna při včerejším hlasování setrvala na svém původním znění zákona, který bude platit od 1. července 2016.

Už první projednávání zákona v Poslanecké sněmovně provázela bohatá a dlouhá diskuze a zákon byl nakonec schválen s několika podstatnými výjimkami. Povinnost zveřejňovat smlouvy o objemu nad 50 tisíc korun bez DPH tak budou mít státní úřady, kraje a větší obce, povinnost se bude vztahovat i na firmy, v nichž mají většinový podíl. Smlouvy budou muset dotčené instituce zveřejňovat v elektronické podobě v centrálním internetovém registru od července příštího roku. Za další rok, tedy od poloviny roku 2017, pak mělo začít platit pravidlo, že smlouva nezveřejněná v registru pozbude platnosti. Senát ale zneplatnění smluv odmítl a ve svém pozměňovacím návrhu požadoval nezveřejnění smluv sankcionovat jen pokutou v minimální výši 10 tisíc korun. Dohled nad zveřejňováním smluv pak měl podle senátní úpravy získat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Poslanecká sněmovna ale senátní úpravy odmítla a smlouvy nezveřejněné v elektronické databázi tak budou od července 2017 neplatné.
Trvalou výjimku z povinnosti zveřejňovat smlouvy dostaly obce 1. a 2. stupně (obce bez úřadu s rozšířenou působností), které prý nemají na agendu spojenou s centrálním registrem dostatečný úřednický aparát. Povinnosti zveřejňovat smlouvy se vyhnou také společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze (např. ČEZ).
Zákon se také nebude vztahovat na smlouvy zdravotních pojišťoven se zdravotnickými zařízeními, protože to už upravuje tzv. transparenční novela zákona o veřejném zdravotním pojištění (psali jsme zde). Senátní změny, které obsahovaly ještě výjimku pro národní podniky, jako např. Budějovický Budvar, dále pak dohody o poskytnutí dotace podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu a smlouvy, při nichž nebudou použity peníze z veřejných rozpočtů, nakonec v zákoně nebudou.
Na návrh místopředsedy TOP 09 a bývalého ministra financí Miroslava Kalouska bylo už v Poslanecké sněmovně z působnosti nového zákona vyňato i 6 institucí, o jejichž rozpočtu kvůli jejich nezávislosti nerozhoduje vláda, ale rozpočtový výbor Sněmovny. Jde o Poslaneckou sněmovnu, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář veřejného ochránce práv.
Sociální demokraté Jiří Zemánek a Jaroslav Foldyna navrhovali, aby smlouvy povinně zveřejňovaly i korporace, které čerpají dotace z veřejných peněz vyšší než 20 milionů korun za rok (např. Agrofert), a nestátní neziskové organizace s dotacemi nad 2 miliony korun ročně. Tento návrh ale Sněmovna neschválila. Neuspěly ani některé další pozměňovací návrhy. Zákon se tak nebude vztahovat ani na politické strany a hnutí. Úřady nebudou mít povinnost vložit do registru smlouvy uzavřené přede dnem účinnosti nového zákona, i když budou v tu chvíli stále platné. Poslanci nebudou každoročně dostávat zprávu o fungování registru a neuspěl ani návrh, aby se kromě smluv zveřejňovaly i objednávky a faktury.

Autor:

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.