Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Ústavní soud zúžil výklad pojmu indemnita

Ústavní soud tento týden vyhlásil nález, podle kterého se indemnita vztahuje výhradně na sdělení informace nebo vyjádření názoru na „chráněných fórech“. Na beztrestnost se mohou poslanci podle nového rozhodnutí Ústavního soudu spolehnout pouze při svých projevech k ostatním zákonodárcům, například při schůzích Sněmovny, Senátu a jejich orgánů. Výroky v kuloárech, na internetu, sociálních sítích nebo pro tisk a televizi už indemnita nepokrývá, a to ani pokud jsou vysloveny v parlamentu.

Indemnita je beztrestnost poslance nebo senátora za hlasování a projevy učiněné ve Sněmovně nebo Senátu. V České republice je tato beztrestnost zakotvena v Ústavě v čl. 27 odstavcích 1 a 2, v nichž se říká, že poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech a za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. 
Soudci se v tomto konkrétním případě zabývali ústavní stížností bývalého poslance Věci veřejných Otto Chaloupky, který byl odsouzen k ročnímu podmíněnému trestu za podněcování nenávisti vůči skupině osob kvůli svým výrokům o Romech na sociální síti Facebook. Ve své stížnosti Chaloupka tvrdil, že příspěvky zveřejnil jako poslanec přímo ze Sněmovny, a proto by za ně neměl být stíhaný.  
Ústavní soud konstatoval, že pro uplatnění indemnity poslanců a senátorů ve smyslu čl. 27 odst. 2 Ústavy musí být souběžně splněny následující podmínky:
  1. musí jít o sdělení informace nebo vyjádření názoru slovem, písmem, obrazem či jiným způsobem;
  2. tento projev musí být učiněn na schůzi Poslanecké sněmovny či Senátu, jejich výborů, podvýborů či komisí včetně vyšetřovacích komisí anebo na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu či těchto orgánů;
  3. tento projev učiněný při jednání komory či jejich orgánů nesmí směřovat výhradně navenek, tj. musí směřovat vůči dalším účastníkům parlamentní debaty v širším slova smyslu, kterými jsou poslanci, senátoři a jiné osoby, která mají právo se jednání komory či jejich orgánů účastnit (například prezident republiky či externí expert, jenž je členem komise komory Parlamentu).
Přitom za projev se v tomto příkladě nedá pokládat například uzavření smlouvy mezi dvěma fyzickými osobami, fyzický útok, uvedení falešných údajů v souvislosti s poslaneckými náhradami, nabídnutí úplatku, pasivní přijetí úplatku ani vzdání se mandátu. Parlament je zde nutné chápat jako fórum nikoliv jako teritorium, indemnita se tedy vztahuje jen na svobodnou a otevřenou výměnu názorů mezi poslanci nebo senátory, nikoliv na projevy v kuloárech, restauracích či soukromých rozhovorech, na volebních schůzích či poté, co jednání komor skončilo, i kdyby tyto projevy byly učiněny v budově jedné z komor Parlamentu. Zda mezi "chráněná fóra" patří i jednání v poslaneckých klubech, soudci neřešili. Soudci ale uvedli jako příklad rozhovor poskytnutý poslancem do televizního vysílání přímo ze sálu, kde právě probíhá schůze - v takovém případě nejde o projev chráněný parlamentní indemnitou, protože to není projev směřující vůči jiným poslancům, ale projev, který je funkčně totožný s projevem v televizi mimo budovu Parlamentu. Podobně nejsou indemnitou chráněny SMS zprávy, blogové posty, tweety, statusy a články umístěné poslanci na internet v průběhu schůze přímo z komory Parlamentu.
Plný text nálezu Ústavního soudu najdete zde.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.