Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Zavedení kurzarbeitu

Ve Sbírce zákonů vyšla pod č. 203/2015 Sb. novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, do níž se už při projednávání v Poslanecké sněmovně díky pozměňovacímu návrhu dostalo také zavedení příspěvku v době částečné nezaměstnanosti, tzv. kurzarbeitu. Opatření má zaměstnancům firem, které pro ně dočasně nebudou mít práci, zajistit po dobu výpadku příjem ve výši nejméně 70 % mzdy. Zaměstnavatel bude hradit 50 % a stát dalších 20 %.

Původní vládní návrh novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se zavedením kurzarbeitu nepočítal. Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti, tzv. kurzarbeit, byl do novely č. 203/2015 Sb. vložen až v průběhu legislativního procesu při projednávání ve Sněmovně pozměňovacím návrhem garančního výboru pro sociální politiku. 
Systém kurzarbeitu vychází z německého vzoru a má zabránit propouštění během dočasného poklesu zakázek. Kurzarbeit bude určen pro podniky, které kvůli hospodářské krizi, přírodní katastrofě nebo třeba ekonomicko-politickým sankcím nebudou mít pro své zaměstnance práci na plný úvazek a nebudou jim ani moci přidělit práci v rozsahu nejméně 20 % stanovené týdenní pracovní doby. Zaměstnanci takových podniků budou v rámci kurzarbeitu dostávat nejméně 70 % mzdy, přičemž zaměstnavatel bude hradit 50 % a stát 20 %. O státní příspěvek bude firma žádat vládu, která bude každou jednotlivou žádost schvalovat. Žádost bude muset obsahovat mimo jiné podrobný popis důvodů, počet dotčených pracovníků, výhled překonání krizové situace, popis již provedených opatření a dohodu s odbory o výši náhrady mzdy. Zaměstnavatel se také bude muset zavázat úřadu práce k tomu, že zaměstnance nepropustí. Pokud bude žádost schválena, stát bude poskytovat příspěvek ve výši 20 % mzdy zaměstnance, nejvýše však ve výši 12,5 % průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Příspěvek se bude vyplácet nejdéle půl roku s možností jednoho opakování. Ve výjimečných a odůvodněných případech může vláda rozhodnout o delší době podpory. Pokud by zaměstnavatel jakkoliv porušil uzavřenou dohodu, ztratí po následující tři roky na kurzarbeit nárok a nebude smět čerpat ani příspěvek na veřejně prospěšné práce, na takzvaná společensky účelná pracovní místa, na zapracování nebo na přechod na nový podnikatelský program.
Z dalších změn, které novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, přináší, zmíníme ještě sjednocení pravidel pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Novela č. 203/2015 Sb. ruší nárok na podporu v nezaměstnanosti pro členy obchodních společností, kteří nemají práci a pouze vykonávají v těchto obchodních společnostech činnost za nižší odměnu. Půjde například o společníky, jednatele firem, ředitele obecně prospěšných společností, členy představenstev a rad akciových společností, kteří budou muset nově doložit, že žádnou takovou činnost nevykonávají. Ostatní nezaměstnaní totiž také kvůli tzv. nekolidujícímu zaměstnání podporu nedostávají. Období, kdy nebudou tito členové obchodních společností podporu dostávat, se jim nezapočte do tzv. podpůrčích dob. Poslankyně Alena Nohavová (KSČM) ale uspěla s pozměňovacím návrhem, aby toto opatření neplatilo pro členy bytových družstev, kteří vykonávají práci nebo činnost pro bytové družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo jsou pověřeni obchodním vedením bytového družstva.
Účinnosti novela č. 203/2015 Sb. nabude od prvního dne kalendářního čtvrtletí následujícího po dni jejího vyhlášení, tedy 1. října 2015. Výjimkou jsou dvě ustanovení, která nabyla účinnosti hned dnem vyhlášení, tedy již 17. srpna 2015.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.