Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

NS: Forma plné moci

Koncem minulého roku podal Nejvyšší soud v rámci sjednocovací praxe výklad k § 441 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku. Rozhodnutí bylo netrpělivě očekáváno odbornou veřejností, a proto padlo v rekordně krátké době tří měsíců od předložení věci. Nejvyšší soud vyložil, jak mají soudy chápat ustanovení nového občanského zákoníku o plných mocech.

Ustanovení § 441 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, říká, že pokud se pro právní jednání vyžaduje zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc pro zastupování při tomto jednání. V praxi nastaly problémy při jednáních, u nichž se podle zákona vyžaduje notářský zápis. Pro taková jednání bylo tedy nutné plné moci pro zastupování udělovat také výhradně formou notářsky ověřeného zápisu. To vyvolávalo značné problémy zejména v oblasti práva obchodních korporací, např. v případech, kdy jejich statutární zástupci nebo členové pobývají v zahraničí. Často docházelo k případům, kdy zástupce korporace cestoval do ČR jen proto, aby zde sepsal notářsky ověřenou plnou moc.
Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 27. 11. 2014 dospěl k jednoznačnému závěru, že plná moc udělená k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu o právním jednání, je platná, pokud není pochyb o tom, kdo ji udělil. To v praxi znamená, že na plné moci musí být podpis úředně ověřen (např. na Czechpointu).
Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig doslova uvedl: "Je-li plná moc udělována k právnímu jednání, které musí mít formu notářského zápisu, postačí, je-li udělena písemně a je-li současně podpis zmocnitele úředně ověřen."
Tento výklad je prvním, který Nejvyšší soud k novému občanskému zákoníku publikoval, jeho plné znění najdete zde.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.