Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Plošný zákaz vstupu dětí do restaurace je diskriminací

Nejvyšší správní soud (dále jen NSS) zveřejnil minulý týden rozsudek z konce října tohoto roku, ze kterého jasně vyplývá, že obecný zákaz vstupu dětí do restaurace, který není založen na objektivních a rozumných důvodech a odůvodněn legitimním cílem, představuje diskriminaci spotřebitele ve smyslu § 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

Nejvyšší správní soud rozhodoval v konkrétním případu podnikatele, který na svou restauraci v Mladé Boleslavi umístil nápis: „Tato restaurace není vhodná pro děti do 6 let v doprovodu rodičů z důvodu rušení ostatních a hotelových hostů. Vstup pouze pro dospělé a děti od 6 let v doprovodu rodičů.“ Za to mu Česká obchodní inspekce (dále jen ČOI) uložila pokutu ve výši 10 tisíc korun. Podnikatel se odvolal nejprve k vyššímu inspektorátu ČOI a následně k Městskému soudu v Praze, který rozhodnutí i uloženou pokutu zrušil. ČOI ale podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který na konci října rozhodl, že podnikatel se dopustil diskriminace, a osvobozující rozsudek Městského soudu zrušil. Soud tak bude v případu rozhodovat znovu, tentokrát ale bude vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí.
Podnikatel se bránil tím, že služeb jeho restaurace využívá zejména obchodní klientela, která je dětmi rušena. Nejvyšší správní soud ale konstatoval, že pouze v obecné rovině deklarované zaměření na určitý druh klientely nelze považovat za ospravedlnitelný důvod pro zákaz vstupu dětí do restaurace. Provozovateli se podle soudu nabízely mírnější prostředky vedoucí ke stejnému cíli, jako např. vykázání nebo omezení vstupu konkrétních dětí, které nad míru přiměřenou poměrům ruší ostatní hosty restaurace. Takto obecný zákaz vstupu, kterého použil provozovatel mladoboleslavské restaurace, a který není založen na objektivních a rozumných důvodech a odůvodněn legitimním cílem, představuje podle soudců NSS diskriminaci.
Objektivními důvody, pro něž lze vstup dětí zakázat, je podle NSS např. stavební řešení, které neumožňuje zajištění odpovídající úrovně bezpečnosti či které brání volnému pohybu po provozovně s kočárkem. Jako další příklad situace, kdy je obecný zákaz možný, uvedl soud povahu služeb poskytovaných v provozovně, např. pokud je v ní distribuován výhradně sortiment, jehož prodej dětem je zakázán.
Nejvyšší správní soud se svým rozsudkem ztotožnil i s právními závěry veřejného ochránce práv, který v minulosti řešil podobné případy a mimo jiné zkonstatoval, že plošným zákazem vstupu šlo vedle dětí také o diskriminaci jejich rodičů.
Plné znění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2014 najdete zde.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.