Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Pojistné na sociální zabezpečení pro zaměstnavatele

Jednou z poměrně zásadních změn ve vládním úsporném balíčku bylo prodloužení období, po které při nemoci poskytuje náhradu mzdy zaměstnavatel, ze dvou na tři týdny. Zároveň se ruší možnost odpočtu poloviny této náhrady mzdy z odváděného pojistného. Pouze zaměstnavatelům s počtem zaměstnanců nižším než 26 bude dána možnost dobrovolně odvádět vyšší pojistné a poté uplatňovat odpočet poloviny náhrady mzdy stejně jako dosud. Malí zaměstnavatelé se však pro tuto variantu musí rozhodnout nejpozději do 20. ledna.

Zákonem č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, byl s platností od 1. 1. 2011 novelizován i zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Touto úpravou byla prodloužena doba, po kterou poskytuje zaměstnancům podle zákoníku práce náhradu mzdy zaměstnavatel, na první tři týdny nemoci. Vzhledem k tomu, že i nadále platí, že první tři dny nemoci nenáleží zaměstnanci žádná náhrada, bude zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy svému zaměstnanci od 4. do 21. dne dočasné pracovní neschopnosti. Toto opatření bude platit do 31. prosince 2013.

Novela č. 347/2010 Sb. mění také zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Novelizované znění zákona č. 589/1992 Sb. ponechává v platnosti sazbu pojistného v původní výši 25 % z vyměřovacího základu, z čehož 2,3 % činí platba na nemocenské pojištění. Nedochází tak k původně plánovanému snížení celkového odvodu na 24,1 %, respektive snížení plateb na nemocenské pojištění na 1,4 %. Zároveň se ruší možnost odečítat od odváděného pojistného polovinu náhrady mzdy poskytnuté zaměstnavatelem v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.
Pro některé tzv. malé zaměstnavatele by ale kombinace prodloužené doby, po kterou budou svým zaměstnancům poskytovat náhradu mzdy, a nemožnost odečtu poloviny této náhrady od plateb pojistného, mohla způsobit problémy. Proto byla zaměstnavatelům s průměrným počtem zaměstnanců nižším než 26 ponechána možnost volby. Pokud se dobrovolně rozhodnou platit vyšší pojistné na nemocenské pojištění, zůstane jim možnost odečtu poloviny vyplacených náhrad zachována. Tato zvýšená sazba pojistného na nemocenské pojištění bude činit 3,3 %, celková sazba pojistného na sociální zabezpečení tak bude činit 26 %. Pokud se zaměstnavatel k tomuto zvláštnímu režimu přihlásí do 20. ledna kalendářního roku, bude si moci od odváděného pojistného odečítat polovinu náhrady mzdy zúčtované a vyplacené jeho zaměstnancům za období prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.
Průměrný počet zaměstnanců se pro tyto účely stanoví jako průměr počtu zaměstnanců účastných nemocenského pojištění k 1. říjnu, k 1. listopadu a k 1. prosinci předešlého kalendářního roku. Pokud si zaměstnavatel zvolí zvláštní režim placení pojistného, je tato volba v průběhu roku neměnná a vyšší sazbu pojistného musí odvádět až do konce příslušného kalendářního roku.
V souvislosti s výše uvedenými změnami vydalo Ministerstvo financí Informaci ke konstrukci základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků od 1. 1. 2011, ve které je tento zvláštní režim placení pojistného řešen z hlediska odvodu daní.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.