Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

ÚS: Advokáti nemusí exekutorům vydat informace o klientech

Ústavní soud minulý týden vydal nález, podle kterého soudní exekutor není oprávněn v rámci součinnosti požadovat od advokáta povinného v exekučním řízení souhrnné informace o veškerých majetkových sporech jeho klienta. Prosté právní zastoupení nelze podle soudců Ústavního soudu považovat za správu majetku a po advokátu tedy nelze požadovat souhrnné informace o veškerých majetkových sporech jeho klienta.

Ústavní soud posuzoval případ exekutora z Frýdku-Místku, který po advokátovi požadoval informace o probíhajících a skončených soudních, správních či jiných řízeních jeho klienta. Exekutor chtěl také vědět, zda advokát pro svého klienta přihlašoval jeho pohledávky do insolvenčních řízení a zda za něj uzavíral splátkové kalendáře s jeho dlužníky. Exekutor tvrdil, že advokát mu musí poskytnout součinnost, protože zastupování klienta v nalézacích řízeních je správou majetku ve smyslu zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu. Advokát to ale opakovaně odmítl a okresní soud mu za to uložil pořádkovou pokutu ve výši 500,- Kč za nesplnění žádané součinnosti, uloženou v souladu s § 53 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve spojení s § 52 odst. 1 exekučního řádu. Když pokutu následně potvrdil i odvolací soud, advokát podal stížnost k Ústavnímu soudu.
Ústavní soud rozhodoval v otázce, zda je možno běžnou procesní činnost advokáta považovat za správu majetku klienta a zda je tedy advokát podle § 33 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, povinen sdělit exekutorovi požadované informace, a tím prolomit povinnost mlčenlivosti advokáta stanovenou v § 21 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.
Ústavní soud dospěl k závěru, že ustanovení § 33 odst. 4 exekučního řádu nelze vykládat v tom směru, že prosté právní zastoupení spočívající např. v hrazení soudních poplatků a činění podání v majetkových sporech představuje správu majetku. Po advokátu tedy nelze požadovat souhrnné informace o veškerých majetkových sporech jeho klienta, coby povinného v exekučním řízení. Z toho důvodu není možné advokáta pokutovat a napadené rozhodnutí soudů nižší instance představuje podle soudců Ústavního soudu porušení práva na spravedlivý proces. Pokud by Ústavní soud s uložením pokuty souhlasil, naprosto by do budoucna popřel smysl existence povinnosti advokáta k mlčenlivosti.
Plný text nálezu Ústavního soudu najdete zde.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.