Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

ÚS: Restituce veřejného prostranství

I. senát Ústavního soudu rozhodoval minulý týden v případě restituce pozemku, který je veřejnou zelení. Z nálezu Ústavního soudu jasně vyplývá, že v restitucích se měly vracet jen zemědělsky využitelné pozemky, nikoliv např. veřejná zeleň. Pokud již k vydání došlo a restituent požaduje náhradu za užívání pozemku, nemá na ni podle soudců nárok. Užíváním veřejně přístupného prostranství totiž nedošlo k bezdůvodnému obohacení na straně obcí.

Soudci rozhodovali případ, v němž se Hlavní město Praha ohradilo proti rozhodnutí soudů nižších instancí o vydání pásu zeleně na sídlišti v Tróji restituentům. Pruh trávy osázený veřejnou zelení leží mezi obousměrnou místní komunikací a rozsáhlým parkovištěm osobních automobilů a tvoří tak přirozenou hranici mezi místní komunikací a parkovištěm. Ústavní soud zkonstatoval, že restituční nárok je v tomto a ve všech podobných případech v kolizi s konkrétním veřejným zájmem. Pozemek jako veřejný statek užívá blíže neomezený počet osob, což je veřejný zájem, a podle zákona č. 172/1991 Sb., o obecních restitucích, nelze v takovém případě restituci uskutečnit vrácením tohoto pozemku. Rozpor soudci nalezli i se zákonem č. 229/1991 Sb., o půdě, protože jde o pozemek, který nelze zemědělsky využít. Pozemek, který je součástí veřejného prostranství, nemůže sloužit k výkonu vlastnických práv a je vysoce nepravděpodobné, že by restituent v podobných případech mohl dosáhnout změny územního plánu. Vrácením takového obtížně využitelného pozemku v restituci by navíc nebyl naplněn účel restitučního procesu, tj. zmírnění majetkové křivdy.
Ústavní soud zkonstatoval, že pozemky plnící účel veřejných prostranství by v restitucích vůbec neměly být vraceny. V mnoha případech už ale pozemky podobné povahy byly v restitučním procesu vydány a restituenti následně požadují po obcích někdy i desítky milionů korun jako náhrady za bezdůvodné obohacení, které měla obec užíváním pozemků získat. Proti podobným požadavkům se Ústavní soud, i když jen na okraj svého nálezu, ostře ohradil. Podle soudců rozhodně nelze souhlasit s tím, že by užíváním veřejně přístupného prostranství došlo k bezdůvodnému obohacení na straně obcí. V případech, kdy pozemky byly vráceny a dochází ke kolizi vlastnického práva restituentů a veřejného zájmu (užívání pozemku veřejností), nabádá Ústavní soud k dohodě mezi obcí a restituentem. Pokud nedojde ke shodě na řešení takového atypického právního stavu, považuje Ústavní soud za žádoucí, aby bylo přistoupeno k vyvlastnění restituovaných pozemků. Podle Listiny základních práv a svobod je vyvlastnění možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.
Plný text nálezu Ústavního soudu včetně odlišného stanoviska soudkyně JUDr. Ivany Janů najdete zde.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.