Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

NOZ: Exekuce na majetek v SJM

Protože Ministerstvo spravedlnosti zaznamenalo ve sdělovacích prostředcích větší množství nesprávných, zkreslujících a matoucích informací, které se týkaly exekucí na majetek ve společném jmění manželů, vydala Expertní skupina pro aplikaci nové civilní legislativy (dále jen KANCL) vyjádření, které problém popisuje a vysvětluje jeho řešení.

Komise vyjádření vypracovala proto, že ve sdělovacích prostředcích se objevily názory, že hmotněprávní a procesněprávní úprava postižení majetku patřícího do společného jmění manželů je ve vzájemném rozporu a že procesní úprava v občanském soudním řádu a v exekučním řádu umožňuje větší rozsah exekučního postihu majetku patřícího do společného jmění manželů než úprava obsažená v občanském zákoníku.  Tento názor je ale podle expertní skupiny nesprávný a výše uvedené zákony v rozporu nejsou. Informace v médiích ve většině případů vůbec nerozlišovaly mezi nařízením a provedením výkonu rozhodnutí.

Soud a soudní exekutor musí v průběhu řízení o výkonu soudního nebo exekučního rozhodnutí zjistit, který majetek ve společném jmění manželů (SJM) by připadl dlužnému manželovi, kdyby došlo k vypořádání společného jmění manželů. Pokud se jedná o dluh, který vznikl před uzavřením manželství, dluh z protiprávního činu jednoho manžela nebo dluh na výživném, nemůže být exekucí postižen majetek patřící do SJM, který by v případě vypořádání připadl tomu z manželů, který není dlužníkem. Pokud se nejedná o některý z výše uvedených dluhů, ale dluh vznikl proti vůli druhého z manželů, musí tento druhý manžel bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, svůj nesouhlas podle § 732 občanského zákoníku projevit vůči věřiteli.

Je pravda, že díky novému občanskému zákoníku č. 89/2012 Sb., došlo v této oblasti ke změně. Dříve totiž vůbec nebylo možné pro dluh, který vznikl před uzavřením manželství, postihnout majetek dlužníka patřící do SJM. Pokud tedy dlužník neměl výlučný majetek, způsobovalo to nedobytnost dluhů, ačkoli dlužník ve skutečnosti byl solventní. Nová právní úprava tento postih umožňuje, ale současně chrání druhého manžela, který má vždy právo na to, co by bylo jeho vypořádacím podílem. Rozsah možného postihu majetku patřícího do SJM může být navíc regulován i soudními či smluvními úpravami SJM.
Dalším nástrojem k ochraně manželů dlužníků pak jsou na základě § 267 odst. 2 občanského soudního řádu také tzv. vylučovací, neboli excindační žaloby.

Ve všech řízeních musí manžel dlužníka, tj. nedlužný manžel, prokazovat skutečnosti, které by prokazoval při vypořádání společného jmění v důsledku jeho zrušení či zániku. Musí tedy např. prokázat, že majetek ve společném jmění byl pořízen z jeho výlučného majetku, že postih takového majetku by byl v rozporu s potřebami nezaopatřených dětí nebo že ze společného jmění již byly uhrazeny v předcházející exekuci dluhy manžela, který je dlužníkem, a tím byl jeho hypotetický podíl na společném jmění vyčerpán. Neprokáže-li manžel povinného takové skutečnosti, uplatní se zásada, že podíly obou manželů jsou stejné. A pouze do výše podílu dlužníka může být pro vydobytí výlučného dluhu společné jmění manželů postiženo.

Plný text "Vyjádření Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti k výkladovým otázkám spojeným s možným postihem majetku patřícího do společného jmění manželů" najdete zde.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.