Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Soudní dvůr EU: Doba odnětí svobody se nezapočítává do délky pobytu

Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku vydal tiskovou zprávu ke dvěma svým rozsudkům ze dne 16. 1. 2014. Z obou rozsudků jednoznačně vyplývá, že doba pobytu ve výkonu trestu odnětí svobody nemůže být zohledněna ani pro účely získání povolení k trvalému pobytu, ani k poskytnutí zvýšené ochrany před vyhoštěním.

Trvalý pobyt
Podle směrnice č. 2004/38/ES, o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, mají právo na trvalý pobyt v hostitelském členském státě občané EU, kteří tam nepřetržitě legálně pobývají po dobu pěti let. Dále mají právo trvalého pobytu jejich rodinní příslušníci, kteří nejsou státními příslušníky žádného státu EU, ale kteří s nimi v hostitelském státě nepřetržitě legálně pobývali po dobu pěti let.

Zvýšená ochrana před vyhoštěním
Hostitelský členský stát nesmí, s výjimkou závažných důvodů týkajících se veřejné bezpečnosti, vydat rozhodnutí o vyhoštění proti občanům Unie nebo jejich rodinným příslušníkům bez ohledu na jejich státní příslušnost, kteří mají právo trvalého pobytu na jeho území. Rozhodnutí o vyhoštění rovněž nesmí být, s výjimkou naléhavých důvodů, vydáno proti občanu Unie, který měl posledních deset let legální pobyt v hostitelském členském státě.

Legální pobyt
Státní příslušníci členských států EU, kteří jsou držiteli cestovního dokladu, se mohou bez jakýchkoliv dalších podmínek nebo formalit pohybovat a pobývat na území jiného členského státu po dobu maximálně tří měsíců. Delší pobyt se podle směrnice č. 2004/38/ES považuje za legální, pokud vykonávají výdělečnou činnost nebo mají dostatečné prostředky k pokrytí svých potřeb a jsou účastníky zdravotního pojištění. V takovém případě s nimi mohou v daném státě zůstat rovněž jejich rodinní příslušníci bez ohledu na to, zda jsou občany Unie, pokud jejich přítomnost nepředstavuje zátěž pro systém sociální pomoci hostitelského členského státu a pokud jsou plně kryti zdravotním pojištěním.

Rozsudky
Evropský soudní dvůr dne 16. 1. 2014 zveřejnil dva rozsudky, které se týkaly výše uvedených práv a v nichž dospěl ke stejným závěrům. Podle Soudního dvora nelze pro účely dosažení doby nejméně pěti let požadované k získání povolení k trvalému pobytu, případně deseti let požadovaných pro zvýšenou ochranu před vyhoštěním, započítat dobu uvěznění v hostitelském členském státě. V případě rodinného příslušníka lze stejným způsobem zohlednit pouze období, která strávil s rodinným příslušníkem - občanem EU, nelze tedy započítat období, kdy s uvedeným občanem nepobýval z důvodu svého uvěznění.
Soudní dvůr také rozhodl, že období pobytu ve výkonu trestu odnětí svobody v hostitelském členském státě přerušují běh požadované doby pobytu. Proto nelze za účelem dosažení doby nejméně pěti případně deseti let sečíst období, která předcházejí a následují období výkonu trestu odnětí svobody.
Svá rozhodnutí Soud odůvodnil zejména tím, že unijní zákonodárce podmínil nabytí výše uvedených práv integrací dotčené osoby v hostitelském členském státě a uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody prokazuje, že dotyčná osoba nerespektovala společenské hodnoty hostitelského členského státu. Bylo by tedy zjevně v rozporu s cílem, který směrnice zavedením těchto práv sledovala, kdyby se pro účely nabytí práva trvalého pobytu nebo získání zvýšené ochrany před vyhoštěním zohledňovala doba strávená ve výkonu trestu odnětí svobody.
Plná znění obou rozsudků najdete na EUR-Lexu pod č. 62012CJ0400 a č. 62012CJ0378. Tato rozhodnutí Soudního dvora jsou závazná pro ostatní vnitrostátní soudy, které případně budou projednávat podobný problém.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.