Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

NOZ: Sousedská práva - stromy, stavby a voda

Dnes se budeme opět věnovat sousedským právům, která jsou upravena novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb. Konkrétně se sousedskými právy zabývají paragrafy 1013 až 1028 NOZ. Nový občanský zákoník nabyl účinnosti 1. ledna 2014. Dnešní článek bude o situacích, které mohou nastat díky stromům a stavbám nacházejícím se v blízkosti sousedního pozemku.

Stromy
Existuje-li pro to rozumný důvod, může vlastník pozemku požadovat, aby soused nevysazoval stromy v těsné blízkosti společné hranice pozemků. Pokud už zde stromy rostou, může požadovat jejich odstranění. Za přípustnou vzdálenost od hranice pozemku se obvykle považují 3 metry pro stromy dorůstající výšky nad 3 metry, u nižších stromů se za přípustnou vzdálenost od hranice pozemku považuje 1,5 metru. Tato pravidla o vzdálenosti stromů od hranice pozemku se nepoužijí, pokud je na sousedním pozemku les nebo sad, nebo pokud stromy tvoří rozhradu (o rozhradě jsme psali v samostatném článku). Pochopitelně také nelze požadovat odstranění chráněného stromu.
Vlastník pozemku může bez omezení šetrným způsobem odstraňovat části rostlin přesahujících na jeho pozemek. Pro stromy ale platí přísnější pravidla. Pokud na pozemek přesahují větve nebo kořeny stromu a působí-li to vlastníkovi pozemku škodu nebo jiné obtíže, musí nejprve požádat souseda, kterému strom patří, aby větve či kořeny odstranil sám. Teprve, když to majitel stromu v přiměřené době neudělá, může soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek. Poté mu také náleží vše, co z odstraněných kořenů a větví získá.
Jednou z nejčastějších příčin sousedských sporů ohledně stromů jsou jejich plody. Podle § 1016 NOZ náleží plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.

Stavby
Stejně jako u stromů, může vlastník pozemku požadovat, má-li pro to rozumný důvod, aby se soused zdržel zřizování stavby v těsné blízkosti společné hranice pozemků. Když už stavba stojí, může soused požadovat, aby z ní nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. V takovém případě lze požadovat úpravu stavby.
Pokud má soused stavbu v bezprostřední blízkosti hranice pozemku a pro její stavbu, bourání, opravu nebo obnovu potřebuje vstoupit na vedlejší pozemek, má právo to po majiteli tohoto pozemku za přiměřenou náhradu požadovat. Takové žádosti nelze vyhovět, když sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku převyšuje zájem na provedení prací na stavbě.

Voda
Stéká-li na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení, nelze po sousedovi požadovat, aby pozemek upravil tak, aby voda na níže položený pozemek nestékala. Za přirozené se považuje i stékání vody v důsledku deště nebo oblevy.
Je-li pro níže položený pozemek nutný přítok vody, může soused na vlastníku výše položeného pozemku požadovat, aby odtoku vody nebránil v rozsahu, ve kterém vodu sám nepotřebuje.

Údržba pozemku
Pozemek nelze upravovat tak, aby tím sousední pozemek ztratil náležitou oporu, pokud to hrozí, musí se vybudovat jiné dostatečné upevnění. Vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm. Soused ale musí vlastníkovi pozemku nahradit případnou škodu, kterou vstupem na pozemek způsobil.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.