Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

NOZ: Dědictví - dědic

Dnešní článek je dalším z oblasti dědictví, v níž díky novému občanskému zákoníku (NOZ) došlo k zásadním změnám. Dědictví je upraveno v novém občanském zákoníku podrobně a rozsáhle, jsou mu věnovány paragrafy 1475 až 1720. Dnes se zaměříme na to, kdo a za jakých podmínek a okolností se stává dědicem.

Dědic
Na rozdíl od zůstavitele, jímž může být pouze fyzická osoba, dědicem může být podle nového občanského zákoníku i osoba právnická. A to dokonce taková právnická osoba, která má teprve vzniknout. Tato právnická osoba je způsobilým dědicem, pokud vznikne do jednoho roku od smrti zůstavitele.

Dědic ze zákona (§ 1633 - § 1661 NOZ)
Dědění ze zákona je nejběžnějším způsobem dědění, použije se vždy, když není pozůstalost upravena závětí nebo dědickou smlouvou. Stejně jako v předchozím občanském zákoníku se i nyní vychází z rozdělení do dědických tříd. Jejich počet se ale rozšířil ze čtyř na šest, aby majetek pokud možno zůstal v rodině.
Pokud tedy pozůstalost není upravena, připadá dědictví dědicům z první třídy. Pokud nejsou dědicové první třídy, přichází na řadu dědicové druhé třídy, pak třetí až postupně šesté. Teprve pokud nelze určit dědice z žádné třídy, připadá majetek státu.
Dědické třídy:
TřídaDědiciPodíl
První třídazůstavitelovy děti a jeho manželvšichni stejným dílem, nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti
Druhá třídamanžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před smrtí ve společné domácnostivšichni stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti
Třetí třídazůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnostivšichni stejným dílem, nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti
Čtvrtá třídaprarodiče zůstavitelevšichni stejným dílem
Pátá třídaprarodiče rodičů zůstaviteleprarodičům otce připadá polovina dědictví, prarodičům matky druhá polovina, obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá
Šestá třídaděti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitelevšichni stejným dílem, nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti

Nepominutelný dědic (§ 1642 - § 1645 NOZ)
I přes volnost, kterou nový občanský zákoník přináší, zůstal v něm zachován institut nepominutelného dědice. Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele. Pokud děti nedědí, pak jsou nepominutelnými dědici jejich potomci. Bez ohledu na závěť nebo dědickou smlouvu náleží dětem, jakožto nepominutelným dědicům, povinný díl majetku. U nezletilých dětí jsou to tři čtvrtiny zákonného dědického podílu, u zletilých pak pouze jedna čtvrtina zákonného podílu. Zákonné podíly podle tříd jsou zmíněny výše.

Vydědění (§ 1646 - § 1649 NOZ)
Vydědění je jediným způsobem, jak nepominutelného dědice vyjmout z pozůstalosti případně jeho právo zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, jaký by projevovat měl, byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo vede trvale nezřízený život. Všechny tyto uvedené důvody jsou pokládány za zákonné důvody pro vydědění. Dále pak může být vyděděn i nepominutelný dědic, který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že existuje obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. V tomto případě ale musí zůstavitel přenechat povinný díl vyděděného jeho potomkům.
Prohlášení o vydědění je třeba učinit stejným způsobem, jakým se pořizuje závěť. Stejným způsobem může zůstavitel prohlásit o některém z dědiců nikoli nepominutelných, jemuž svědčí zákonná dědická posloupnost, že pozůstalosti nenabude.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.