Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

NOZ: Dědictví - závěť, dědická smlouva, odkaz

Oblast dědictví je novým občanským zákoníkem (NOZ), který nabyl účinnosti 1. 1. 2014, měněna zásadně. Okruh osob, které dědí tzv. ze zákona, se rozšířil, zákonný podíl se ale zmenšil. Dědictví může také být podmíněno či omezeno, větší důraz bude kladen na vůli zůstavitele. Dědictví je upraveno v novém občanském zákoníku podrobně a rozsáhle, jsou mu věnovány paragrafy 1475 až 1720. Změn je v případě dědického řízení mnoho, v dnešním článku přinášíme informace o tom, jakou formou lze vyjádřit poslední vůli.


Závěť (§ 1494 - § 1581 NOZ)
Závěť neboli poslední vůle zůstavitele má v dědickém řízení nejvyšší právní sílu. Kromě zákonem stanovených výjimek (živelná pohroma, válka apod.) musí mít písemnou formu (§ 1532 NOZ). Ideální je závěť pořízená formou notářského zápisu, ale není to nutné. Pokud je závěť napsána a podepsána vlastnoručně, může být sepsána i beze svědků. Pokud není napsána vlastnoručně, musí ji zůstavitel osobně podepsat před dvěma svědky a prohlásit, že jde o jeho poslední vůli.
Pokud existuje více závětí, platí vždy ta nejnovější.
Nově může závěť obsahovat podmínku nebo příkaz, případně obojí (§ 1551 NOZ). Podmínkou může být například dokončení studia, příkazem pak povinnost postarat se o psa. Nepřípustné jsou jakékoliv doložky (podmínky nebo příkazy), které vedou jen „k zřejmému obtěžování dědice ze zjevné zůstavitelovy svévole“, odporují veřejnému pořádku nebo se týkají manželství (příkaz manželství uzavřít, neuzavřít, zrušit nebo v něm setrvat). Při takové neplatnosti nebo nesrozumitelnosti podmínky rozhoduje soud.
Další novinkou, kterou může závěť obsahovat, je dědická substituce neboli náhradnictví pro případ, že se dědic dědictví nedožije nebo ho odmítne. Může jít buď o obecné náhradnictví, nebo o svěřenské nástupnictví. Obecné náhradnictví (§ 1507 NOZ) určuje jednoho náhradníka, který dědictví zdědí a dále s ním může nakládat podle libosti. Svěřenské nástupnictví (§ 1512 NOZ) určí náhradníka a zároveň je určen ten, komu dědictví připadne po smrti tohoto náhradníka. Takový náhradník pak nesmí dědictví prodat ani např. zatížit hypotékou, pokud mu to závěť výslovně nepovoluje.

Dědická smlouva (§ 1582 - § 1593 NOZ)
Dědická smlouva se v českém právu již vyskytovala, a to až do roku 1950. Nyní jde o novinku, která je pro dědice nejvýhodnější. Protože nejde o jednostranný projev vůle, ale o dohodu dvou stran, nelze ji také, na rozdíl od závěti, jednostranně zrušit nebo změnit. Dědická smlouva musí mít formu veřejné listiny, musí tedy být sepsána notářem. Do dědické smlouvy nelze zahrnout celou pozůstalost, jedna čtvrtina musí zůstat k dispozici pro případ zvlášť projevené vůle, kterou může být např. závěť. Příkladem dědické smlouvy je dohoda rodiče s dětmi, že jedno z nich dostane dům a druhé chalupu. Pokud pak chce zůstavitel tuto dohodu změnit, musí s tím souhlasit obě děti.

Odkaz (§ 1594 - § 1631 NOZ)
Nový občanský zákoník umožňuje vyjmout z dědictví nějakou konkrétní věc a odkázat ji konkrétní osobě - odkazovníkovi. Odkazovník může, ale nemusí být zároveň i dědicem, může jít např. o rodinného přítele. Odkazovník nemusí čekat na vyřízení pozůstalosti a ukončení dědického řízení, jde tedy o způsob výhodný pro svoji neformálnost, rychlost a jednoduchost. Odkazovníci také nemají povinnost hradit případné dluhy zůstavitele. Typicky zřejmě půjde o drobnější věci - obraz, knihu nebo např. šperk. Odkázat formou odkazu nebo více odkazů nelze ale celý majetek. Každému z dědiců musí zůstat z hodnoty jeho dědictví alespoň čtvrtina, která není odkazy zatížená. Pokud je tato podmínka překročena, má dědic právo na zkrácení odkazu.
Odkazem lze také nařídit, aby dědic vydal odkazovníkovi určitou věc ze svého vlastnictví, tedy věc, která není z pozůstalosti. Splnění takového odkazu může být podmínkou dědictví. Dědic se pak může rozhodnout, zda věc vydá a přijme dědictví nebo věc nevydá, ale nezíská dědictví.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.