Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Firmy by podle EU nemusely v budoucnu platit autorské poplatky za prázdná média

Evropský soudní dvůr vynesl 21. října 2010 rozsudek ve věci autorských poplatků uplatňovaných na nosiče pro rozmnožování. Rozsudek je v podstatě odpovědí Soudu provincie Barcelona ve Španělsku, který se dotazoval, jaká kritéria je třeba zohlednit při uplatnění poplatku za soukromé rozmnožování. Podle Soudního dvora tento poplatek nemůže být vybírán zcela bez ohledu na následné využití prázdných nosičů.

Rozsudkem Soudního dvora vyhrála svůj spor španělská firma, která odmítla zaplatit autorské poplatky s tím, že nosiče dat nevyužila na kopírování autorsky chráněných děl. I řada jiných firem ale používá prázdná DVD nebo pevné disky například pouze k záloze svých dat. Soudní dvůr upozornil, že uplatnění poplatku za soukromé rozmnožování bez rozdílu na všechny typy vybavení, přístrojů a nosičů pro digitální rozmnožování není v souladu se směrnicí č. 2001/29/ES, o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.
Na poplatek musí být nahlíženo jako na protiplnění za újmu způsobenou autorovi rozmnožením jeho chráněného díla bez jeho svolení. Soudní dvůr souhlasil i s tím, že je možné poplatek zahrnout do ceny nosičů, ale pouze v případě, kdy existuje spojitost s jejich používáním pro účely soukromého rozmnožování.
Tato spojitost je podle Soudního dvora prokázána v případě nabytí nosiče či přístroje fyzickou osobou. U fyzických osob se totiž vychází z domněnky, že využívají všechny funkce, které uvedené vybavení nabízí, včetně funkce soukromého rozmnožování. U fyzických osob není třeba prokazovat, zda médium použily pro soukromé rozmnožování, předpokládá se to automaticky, pokud médium či přístroj mají tuto schopnost.
Jinak ale Soudní dvůr pohlíží na podniky a podnikatelské subjekty, u kterých připouští možnost použití nosičů k jiným účelům než pro soukromé rozmnožování. V případech, kdy jsou nosiče či přístroje nabyty jinými než fyzickými osobami zjevně za jiným účelem než pro účely soukromého rozmnožování, nelze poplatek automaticky uplatnit a tedy ho zahrnout do ceny.
Soudní dvůr také upozornil, že by členské státy měly posoudit slučitelnost národních autorských zákonů se směrnicí č. 2001/29/ES. Rozhodnutí Soudního dvora je nyní závazné pro všechny vnitrostátní soudy, které případně budou projednávat podobný problém. Rozsudek tak má přímý dopad i na český právní systém. Existuje předpoklad, že některý z dovozců či výrobců prázdných médií z nich přestane odvádět poplatek Ochrannému svazu autorskému (OSA), případný soudní spor by na základě tohoto vzorového rozsudku Soudního dvora měl vyhrát.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.