Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Státní rozpočet

Poslanecká sněmovna tento týden schválila v prvním čtení základní údaje státního rozpočtu na rok 2016. Tvorba a schvalování státního rozpočtu má oproti jiným legislativním procesům svá specifika. Jde např. o jediný zákon, ke kterému se nemají možnost vyjádřit senátoři. Státní rozpočet bude v následujících dnech aktuální téma, a proto jsme se rozhodli vám proces jeho schvalování stručně přiblížit.

Co je státní rozpočet?

Státní rozpočet je plán hospodaření státu na příští rok a obsahuje předpokládané příjmy a výdaje. Ústředním orgánem pro jeho správu je Ministerstvo financí, účet spravuje Česká národní banka.

Příjmy státního rozpočtu tvoří: přímé daně (daň z příjmů, daň z nemovitostí, daň z nabytí nemovitých věcí, daň silniční), nepřímé daně (spotřební daň a DPH), cla, odvody na sociální pojištění, zisk podniků se státním podílem, privatizace státního majetku a případně příjem z Evropských fondů.

Výdaje státního rozpočtu tvoří: mandatorní výdaje, tzn. výdaje, které musí vláda investovat ze zákona (důchody a jiné dávky sociálního zabezpečení, dávky státní sociální podpory, podpora v nezaměstnanosti, státní příspěvky na stavební spoření, státní záruky a úroky ze státního dluhu), kvazimandatorní výdaje (výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, platy ve veřejném sektoru, obrana státu) a ostatní výdaje potřebné k realizaci programu vlády.

Legislativní proces

Vytváření státního rozpočtu řeší zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Ten upravuje tvorbu střednědobého výhledu, státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, příjmy a výdaje státního rozpočtu, státní finanční aktiva a pasiva, finanční hospodaření organizačních složek státu, finanční kontrolu, podmínky zřizování státních fondů, způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu a hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu.

Samotný legislativní proces je potom popsán v zákoně č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

První návrh zákona o státním rozpočtu připraví Ministerstvo financí společně se správci jednotlivých kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy a předloží ho ke schválení vládě do 31. srpna běžného roku. Vláda ho posoudí a jako vládní návrh ho nejpozději 3 měsíce před začátkem nového rozpočtového roku předloží předsedovi Sněmovny. Předseda přikáže návrh zákona o státním rozpočtu k projednání rozpočtovému výboru. Časový harmonogram může být upraven například z důvodu rozpuštěné Poslanecké sněmovny. Součástí zákona o státním rozpočtu nesmějí být žádné tzv. přílepky, změny, doplnění nebo návrhy na zrušení jiných zákonů.

První čtení zákona ve Sněmovně uvede jeho navrhovatel, většinou tedy ministr financí, a zpravodaj rozpočtového výboru. V prvním čtení poslanci schvalují pouze základní údaje státního rozpočtu, což jsou celkové příjmy a výdaje, výše schodku a způsob jeho vypořádání. Sněmovna může v prvním čtení vrátit zákon vládě k přepracování anebo ho schválit. V případě schválení přikáže Sněmovna jednotlivé kapitoly rozpočtu k projednání příslušným výborům. Od okamžiku schválení již definitivně nelze měnit výši celkových příjmů a výdajů.

Výbory projednají přikázané kapitoly a předloží svá usnesení s případnými oponentními zprávami rozpočtovému výboru. Výbory musí mít na projednání kapitol minimálně 30 dnů. Rozpočtový výbor přijme za účasti zpravodajů jednotlivých výborů usnesení, které předloží předsedovi Sněmovny. Ten ho dá vytisknout a doručit všem poslancům a navrhovateli ve lhůtě nejméně 24 hodin před druhým čtením.

Druhé čtení opět uvede navrhovatel a předseda rozpočtového výboru. Poté se koná podrobná rozprava, ve které lze předkládat pozměňovací návrhy. Navrhované změny mohou být nejen uvnitř kapitol, ale může se jednat i o přesuny financí mezi jednotlivými kapitolami, ovšem pouze za předpokladu, že se to nedotkne celkové výše příjmů a výdajů schválené v prvním čtení. Všechny pozměňovací návrhy se vytisknou a předseda Sněmovny je neprodleně rozešle všem poslancům.

Třetí čtení lze zahájit nejdříve 48 hodin po skončení druhého čtení. V případě návrhu zákona o státním rozpočtu není nutné dodržovat stanovené termíny pro třetí čtení (tj. středa a pátek mezi 9 a 14 hodinou). Ve třetím čtení již lze navrhnout pouze opravu legislativně technických, gramatických nebo tiskových chyb. V případě potřeby jiné změny lze podat návrh na opakování druhého čtení. Na závěr třetího čtení Sněmovna hlasuje o jednotlivých pozměňovacích návrzích a nakonec se usnese, zda s návrhem zákona o státním rozpočtu jako celkem vyslovuje souhlas. Po schválení, ke kterému je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných poslanců, se návrh stává zákonem. Potom je předán k podpisu prezidentovi a vyhlásí se ve Sbírce zákonů ČR. Senátu nepřísluší přijímat jakákoliv rozhodnutí ve věci státního rozpočtu.

Rozpočtové provizorium

Nepodaří-li se zákon o státním rozpočtu přijmout do konce roku, podléhá hospodaření státu tzv. rozpočtovému provizoriu. Rozpočtové hospodaření se pak řídí příjmy a výdaji státního rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok. Výdaje se ale uvolňují pouze na jeden měsíc vždy ve výši jedné dvanáctiny celkové loňské roční částky. Pouze v případě výdajů výslovně stanovených jiným zákonem (mandatorní výdaje) lze tuto částku překročit.

Státní závěrečný účet

Nejpozději do 30. dubna následujícího roku musí pak vláda předložit Sněmovně státní závěrečný účet, který obsahuje výsledky rozpočtového hospodaření. Sněmovna rozhoduje o rozdělení případného přebytku nebo vypořádání deficitu, přebytek může být převeden jako příjem do stávajícího rozpočtu.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.