Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

NOZ: Nový pojem "rozhrada"

Rozhrada, stejně jako další staronové pojmy, o kterých jsme psali v předchozích článcích, se díky novému občanskému zákoníku vrací do českého práva po hodně dlouhé době. První právní definici rozhrady lze najít už v obecném zákoníku občanském z roku 1811. Ale v posledních desetiletích tento pojem platná legislativa neobsahovala. V novém občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. jsou rozhrady upraveny v paragrafech 1024 až 1028.

Ve většině případů bude rozhrada označovat obyčejný plot. V novém občanském zákoníku je tento pojem definován jako širší, takže může jít také o zdi, meze, strouhy nebo jiné oddělení sousedních pozemků. Rozhrada může být uměle vytvořená nebo přirozená. Pokud se ví, komu rozhrada patří, pečuje o ni logicky její vlastník. Nový občanský zákoník řeší i situace, kdy není jasné, čí rozhrada je. Aby se předešlo případným soudním sporům, stanoví v § 1024, že rozhrada je společná. Jde li o zeď, může ji každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části.
Spoluvlastníci musí rozhradu udržovat v takovém stavu, aby druhému nevznikla škoda nebo aby nehrozilo, že se hranice mezi pozemky stane neznatelnou. Pokud už ale dojde k tomu, že je hranice mezi pozemky neznatelná nebo pochybná, má každý soused právo požadovat, aby ji soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení. Soud také může na návrh souseda a po zjištění stanoviska stavebního úřadu uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, a to v případě, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.