Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Snížení platů soudců bylo zrušeno Ústavním soudem

Ústavní soud v pátek 10. září 2010 vyhlásil nález, kterým se pro soudce obecných soudů ruší čtyřprocentní snížení platů. Plat byl poslancům, soudcům a dalším představitelům státní moci snížen v rámci úsporných opatření od 1. ledna letošního roku. Pro soudce toto snížení přestane platit dnem 30. září 2010. Ministerstvo spravedlnosti také očekává žaloby o náhradu škody ze strany některých soudců, kteří budou chtít získat peníze, o které snížením platu přišli od ledna do září.

Napadené ustanovení, kterým se Ústavní soud zabýval, bylo do zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce, vloženo novelou č. 418/2009 Sb. s platností od 1. 1. 2010. Podle nového odstavce v § 3 zákona č. 236/1995 Sb. měl plat poslance, představitele, soudce a poslance Evropského parlamentu činit od 1. ledna do 31. prosince 2010 96 % platu.
Ústavní soud měl posoudit, zda snížení platu soudců obecných soudů není v rozporu s principy demokratického právního státu, dělby moci a nezávislosti moci soudní na moci výkonné a zákonodárné. Toto posouzení, stejně tak jako všechny ostatní dřívější nálezy týkající se platových restrikcí vůči soudcům, se týkalo pouze soudců obecných soudů nikoliv soudců Ústavního soudu.
Ústavní soud nakonec návrhu na zrušení ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb. ve vztahu k soudcům obecných soudů vyhověl a to dokonce jednomyslně. Ústavní soud se platy soudců v posledních letech zabýval opakovaně. Městský soud v Brně, který návrh k Ústavnímu soudu podal, dospěl již dříve k názoru, že výše zmíněné ustanovení je v rozporu s Ústavou a s Listinou základních práv a svobod.
Z nového nálezu Ústavního soudu i z jeho předešlé judikatury jednoznačně vyplývá, že plat soudce musí být stabilní a nesnižovatelnou veličinou. Ústavní soud dále uvedl, že je nepřípustné, aby restrikcí byli zasaženi pouze soudci, zatímco platy ostatních státních zaměstnanců v roce 2010 stouply.
Ústavní soud v odůvodnění svého nálezu také zdůraznil, že nedotknutelnost platů soudců není pouze jakýmsi privilegiem, ale kompenzuje řadu omezení soudců v soukromém a profesním životě. K takovým omezením patří např. to, že funkce soudce je neslučitelná s řadou politických, podnikatelských či zaměstnaneckých činností. Soudci nesmějí podnikat, nesmějí být zaměstnáni ve vedlejším pracovním poměru, nemohou působit v představenstvech či dozorčích radách. Nemohou se také organizovat v odborech a nemohou stávkovat. Jsou tedy na svém platu existenčně závislí, vedlejší příjem mohou mít pouze ze správy vlastního majetku a z vědecké, pedagogické, literární, publicistické nebo umělecké činnosti.
Podle Ústavního soudu vede dlouhodobé nezvyšování a nyní dokonce snížení platů soudců k sestupu soudcovského stavu uvnitř středostavovské společenské vrstvy, jeho příjmové degradaci ve vztahu k ostatním právnickým povoláním a k umenšování jeho potřebné společenské prestiže.
Ústavní soud také naznačil, že podobně odmítne i snížení platů soudců o 5 %, které bylo plánováno na příští rok.

Rozhodnutí Ústavního soudu vyvolalo povětšinou negativní reakce. Premiér Petr Nečas (ODS) nicméně uvedl, že rozhodnutí je třeba respektovat. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) nález okomentoval slovy, že politici se příští rok chtějí ve svých odměnách chovat zdrženlivě, ale soudci to zjevně nehodlají akceptovat. Ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že 40 milionů korun, o které se od října zvýší platy soudců, bude muset ušetřit na platech ostatních zaměstnanců resortu.
Asi nejostřejší kritiky se Ústavnímu soudu dostalo od prezidenta republiky. Ústavní soud svým rozhodnutím rozdělil české občany na dvě kategorie, soudce a ty ostatní, okomentoval verdikt Václav Klaus.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.