Zákon o statusu veřejné prospěšnosti
Poslanecká sněmovna minulý týden přijala zcela nový zákon o statusu veřejné prospěšnosti, kterým se definují zákonné podmínky, za nichž se organizace budou moci stát veřejně prospěšnými společnostmi. Zákon poslanci schválili ve třetím závěrečném čtení a nyní ho dostane k projednání Senát, platit by měl od 1. ledna 2014.
Nový zákon o statusu veřejné prospěšnosti souvisí s novým občanským zákoníkem
č. 89/2012 Sb., který začne platit od začátku příštího roku. Občanský
zákoník totiž veřejně prospěšnou společnost definuje jen velmi obecně, a to v paragrafech
146 až 150. Podle nového občanského
zákoníku je veřejně prospěšnou taková právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování této právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu.
Nový zákon o statusu veřejné prospěšnosti je tedy detailnější úpravou, která zde doposud chyběla.
Zákon je poměrně stručný a jasně stanovuje podmínky, za kterých má veřejně prospěšná právnická osoba právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku, a dále upravuje práva a povinnosti právnické osoby s tímto statusem a některé otázky spojené s odnětím statusu.
Zákon má zejména zajistit vyšší transparentnost veřejně prospěšných společností, které díky tomuto statusu mohou získat různé výhody. Nově se veřejně prospěšnou společností bude moci stát i společnost, která je výdělečná, pokud bude mít v zakladatelské smlouvě výslovně uveden způsob použití zisku. Mezi podmínky, které musí veřejně prospěšná společnost splnit, patří vyšší nároky na vedení účetnictví, pravidla znemožňující vyvedení majetku ze společnosti a povinnost zřídit kontrolní orgán, který bude společně se státem a veřejností nebo dárci na společnost dohlížet. Kromě toho budou společnosti podléhat kontrolní pravomoci finančních úřadů a soudu, který také bude rozhodovat o udělení a odejmutí statusu veřejně prospěšné společnosti.
V § 5
nového zákona je pak definováno, co se rozumí veřejně prospěšnou činností. Je to zejména:
- rozvojová spolupráce a humanitární pomoc,
- charitativní činnost,
- komunitní nebo lokální rozvoj,
- odstraňování diskriminace založené zejména na rozdílech rasy, etnika, pohlaví, náboženství či na základě zdravotního postižení,
- ochrana dětí a mládeže nebo práce s nimi,
- ochrana kulturního dědictví a péče o ně,
- ochrana občanských a lidských práv a národnostních menšin,
- ochrana ohrožených nebo zraněných živočichů a jiných biologických druhů a péče o ně,
- ochrana spotřebitele,
- ochrana zdraví a poskytování zdravotních služeb,
- ochrana životního prostředí,
- péče o kultivaci mezilidských vztahů,
- podpora nebo ochrana osob se zdravotním postižením a znevýhodněných osob,
- podpora rodiny,
- pomoc při přírodních a jiných katastrofách a podobných událostech a při jejich předcházení,
- pomoc cizincům v České republice,
- poskytování příspěvků na veřejně prospěšnou činnost,
- prevence kriminality a sociálně patologických jevů,
- provozování sportu,
- rozvoj demokracie a posilování právního státu,
- sociální, kulturní a hospodářský rozvoj,
- sociální služby,
- úsilí směřující k odstranění chudoby,
- věda, vývoj a výzkum,
- veřejné kulturní služby,
- vyznávání náboženské víry a poskytování duchovní pomoci, nebo
- vzdělávání, školení a osvěta,
- činnost odborových organizací a organizací zaměstnavatelů.
Při projednávání
zákona ve Sněmovně navrhla ČSSD, aby mezi veřejně prospěšné společnosti byly odbory zařazeny automaticky, a to i pokud podmínky dané zákonem nesplňují. ČSSD svůj návrh odůvodnila tím, že veřejně prospěšná činnost odborů vyplývá z mezinárodních smluv, kterými je ČR vázána. Tento návrh ale získal jen podporu ČSSD, KSČM a Věcí veřejných, což ke schválení ve Sněmovně nestačilo. Je ale možné, že tento návrh se do
zákona pokusí znovu vložit Senát, v němž má levice většinu.
Autor: Martina Vojíková