Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Pokuty se nedědí

Koncem minulého týdne zveřejnil veřejný ochránce práv tiskovou zprávu, ve které je formulován právní názor k dědění pokut za přestupek. Pokuta je peněžitou povinností osobní povahy, je vázána na konkrétní osobu, a proto je nezcizitelná a nepřevoditelná. Ombudsman Pavel Varvařovský ve svém prohlášení jasně uvedl, že nezaplacená pokuta nemůže přejít na dědice.

Veřejného ochránce práv k vydání tiskové zprávy vedl konkrétní případ a fakt, že některé úřady v těchto záležitostech tápou a pokuty po dědicích chybně vymáhají. Pokuty úřady často mylně považují za formu daně a po dědicích pak žádají, aby uhradili nesplacené pokuty za své zesnulé blízké. V případě pokut však rozhodně nelze postupovat podle pravidla o přechodu daňové povinnosti, které je zakotveno v § 239 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu.
Pokuta za přestupek je typickým příkladem peněžité povinnosti, která má osobní povahu. Pokuta je vázána na konkrétní osobu, a proto je nezcizitelná a nepřevoditelná. Zjednodušeně lze říci, že se ve správním řízení uplatňují pravidla trestněprávní, kde platí zásada, že výkon trestu zaniká v případě smrti odsouzeného, popř. jeho prohlášení za mrtvého. Každá trestní sankce má ryze osobní charakter a je neodmyslitelně spojena s osobou odsouzeného, proto ani pokuta za přestupek nemůže přejít na jinou osobu, tj. na dědice. Tuto zásadu nemůže překonat ani obecné pravidlo o přechodu daňové povinnosti. Daňový řád sice pokutě jako peněžitému plnění v rámci dělené správy přiznává charakter „daně“, ale jen v určitém rozsahu, který se týká samotného placení a vybírání pokut. Ombudsman se ve svém výkladu opřel o rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. prosince 2012 a jasně uvedl, že obecné pravidlo o přechodu daňové povinnosti z výše uvedených důvodů rozhodně nelze uplatnit na pokuty za přestupky.

Foto: Anna Pecková

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.