Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Rozhodnutí Nejvyššího soudu o viníku dopravní nehody

Počátkem minulého týdne proběhly médii informace o rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci dopravní nehody a dání přednosti v jízdě. Některé z těchto zpráv však byly nepřesné a působily zavádějícím dojmem. Nejvyšší soud proto ke zveřejnění rozsudku vydal ještě prohlášení jako reakci na nepřesné znění některých takových článků.

Nejvyšší soud posuzoval případ dopravní nehody, kdy řidič jedoucí po hlavní silnici jel vyšší rychlostí, než byla v místě povolena, a střetl se s dalším vozidlem, které vyjelo z vedlejší silnice. Oba soudy nižší instance, tedy okresní i krajský soud, označily za viníka nehody řidiče jedoucího po hlavní silnici nepovolenou vyšší rychlostí.
Senát Nejvyššího soudu oba tyto rozsudky zrušil a případ vrátil okresnímu soudu k novému projednání a doplnění dokazování. Z některých informací v médiích ale vyplynulo, že Nejvyšší soud rozhodl, že vina je na straně řidiče jedoucího z vedlejší silnice, a to i v případě, že řidič na hlavní silnici pojede nepovolenou rychlostí. Senát Nejvyššího soudu ale v žádném případě nerozhodoval a nerozhodl o vině konkrétního řidiče.
Nejvyšší soud případ vrátil okresnímu soudu, protože v daném případě chyběly důkazy o tom, zda řidič jedoucí z vedlejší silnice vyjel s dostatečným předstihem. Zároveň Nejvyšší soud upozornil na fakt, že mohlo dojít k situaci, kdy řidič na hlavní silnici sice jel nepovolenou rychlostí, ale řidič z vedlejší silnice mohl vyjet zbrkle a neopatrně.
Ve svém rozsudku Nejvyšší soud uvedl, že v obecné rovině za nedání přednosti v jízdě odpovídá především řidič jedoucí z vedlejší silnice, ovšem s dodatkem, že toto není absolutní pro každou obdobnou dopravní nehodu. Nejvyšší soud vytkl soudům nižších instancí, že neučinily jasné zjištění, zda řidič vyjíždějící z vedlejší silnice skutečně dodržel povinnost vyplývající z dopravní značky „dej přednost v jízdě“ a zda mohl vidět vozidlo přijíždějící po hlavní silnici. Za těchto okolností nelze totiž jednoznačně rozhodnout, zda jediným důvodem dopravní nehody byla vysoká rychlost vozidla jedoucího po hlavní silnici. Vždy je třeba posoudit i variantu, že skutečným důvodem nehody bylo nerespektování příkazu vyplývajícího z dopravní značky „dej přednost v jízdě“.
Nejvyšší soud tedy napadl situaci, kdy je za viníka považován automaticky řidič jedoucí po hlavní silnici nepovolenou rychlostí, ale zároveň to neznamená, že nyní by měli být automaticky vinni pouze řidiči vyjíždějící z vedlejší silnice. Je totiž možné podle individuální situace uznat viníkem nehody i řidiče jedoucího extrémní rychlostí po hlavní silnici. Podle Nejvyššího soudu především stále platí, že každá nehoda je jiná a bude muset být individuálně posouzená. Rozsudek Nejvyššího i s odůvodněním najdete zde.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.