Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Stav legislativní nouze

Na poslední týden končícího volebního období vyhlásila místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) stav legislativní nouze. Učinila tak na základě žádosti vlády, ta o tento krok Sněmovnu požádala již potřetí. Tentokrát byly důvodem povodňové dluhopisy v objemu tří miliard korun. Co přesně stav legislativní nouze znamená a proč o něj vláda požádala?

O podrobnostech zákonodárného procesu ve stavu legislativní nouze pojednává § 99 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Zjednodušeně lze říci, že návrh zákona může díky tomuto opatření projít Poslaneckou sněmovnou během jediného dne.
Stav legislativní nouze vyhlašuje předseda Sněmovny na návrh vlády. K tomuto kroku se přistupuje pouze za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody. Stav legislativní nouze se vyhlašuje na určitou dobu, kterou ale Sněmovna může zkrátit, případně stav nouze úplně zrušit.
Ve stavu legislativní nouze může také předseda Sněmovny rozhodnout, že potřebný zákon bude projednán ve zkráceném jednání. I toto rozhodnutí může Sněmovna odmítnout a zákon projednat ve standardním procesu, který tvoří tři čtení. Při zkráceném jednání se první čtení vypouští a předseda Sněmovny zákon rovnou přikáže jednomu z výborů k projednání. Současně stanoví lhůtu, do které má výbor předložit své stanovisko. Poslanecká sněmovna pak může vypustit i obecnou rozpravu ve druhém čtení a omezit řečnické doby poslanců až na pět minut. Třetí čtení může následovat bezprostředně po čtení druhém, zatímco při běžném schvalování může třetí čtení začít nejdříve 24 hodin po doručení pozměňovacích návrhů všem poslancům.
Ve stavu legislativní nouze se také nebere ohled na § 53 jednacího řádu, podle kterého Sněmovna nezasedá v pondělí, v sobotu a v neděli a v ostatní dny jedná pouze od 9 do 21 hodin, přičemž hlasování o zákonech musí být zahájeno nejpozději do 19 hodin. V legislativní nouzi lze tedy jednat kdykoliv podle potřeby.
V případě vrácení zákona Senátem nebo prezidentem ho předseda Sněmovny zařadí na nejbližší schůzi, ve stavu legislativní nouze ale nemusí dodržet jinak povinnou desetidenní lhůtu od doručení zamítavého stanoviska.
Na závěr zbývá dodat, že dluhopisový program na úhradu povodňových škod, kvůli kterému byl poslední stav nouze vyhlášen, schválili poslanci ve vzácné shodě - proti nebyl nikdo. Senát by měl tento zákon projednat 3. června 2010.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.