Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Proč některé zákony spadnou pod stůl?

S blížícím se koncem volebního období stále častěji slýcháme, že projednávání nových návrhů ve Sněmovně už je zbytečné, protože zákon nakonec stejně "spadne pod stůl". Proč se tak děje, a co přesně si pod tímto médii oblíbeným slovním spojením představit?

Je pravda, že podobná prohlášení mají své zákonné opodstatnění a nelze je tak brát jako pouhé výmluvy poslanců, kterým se již na konci jejich funkčního období nechce začínat další práci. V novém volebním období Sněmovny totiž podle § 121 jednacího řádu PS nelze projednat návrhy, které nebyly projednány a rozhodnuty v minulém volebním období. Výjimkou jsou petice a návrhy, o kterých může podle Ústavy v případě rozpuštění Sněmovny rozhodovat Senát. Jedná se o opatření ve věcech, které nesnesou odkladu, a proto se u nich logicky i v tomto případě postupuje nejrychlejší možnou cestou. Další výjimku tvoří návrhy předložené vládou týkající se schválení postupu při jednání v Evropské radě. Vláda tak může pro důležitá jednání na evropské úrovni dostat souhlas od nově ustavené Sněmovny i v případě, že o něj požádala ještě předchozí Sněmovnu v minulém volebním období.
Ustanovení § 121 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, v praxi znamená, že všechny zákony, které neprošly kompletním legislativním procesem až k jejich vyhlášení, budou skutečně "smeteny pod stůl". Nově ustavená Poslanecká sněmovna musí všechny zákony začít projednávat pěkně od začátku od prvního čtení. Ať byl tedy zákon v jakémkoliv stádiu projednávání či schvalování, v novém volebním období nemá šanci na dokončení již započatého legislativního procesu. Návrh musí být znovu podán některým z nových poslanců, musí být znovu zařazen na program některé schůze a znovu projednáván od začátku od prvního čtení. Tento osud čeká i zákony, které Poslanecká sněmovna sice schválila, ale poté je odmítl či vrátil Senát nebo prezident. Pokud parlament nestihne vrácení či veto zákona přehlasovat do konce starého volebního období, je zákon ztracen. Osud takového zákona nelze vyřešit ani svoláním mimořádné schůze Sněmovny například v poslední den končícího volebního období. Na mimořádných schůzích se totiž zákony vrácené Senátem nebo vetované prezidentem projednávat nesmějí.
A právě kvůli výše zmíněnému § 121 je konec volebního období časem tzv. přílepků. Poslanci totiž tvorbu přílepků, tedy narychlo přidaných částí zákonů, které novelizují předpis ze zcela odlišné oblasti, než kterou řeší zbytek zákona, odůvodňují tím, že již není čas na přípravu standardní novely.
Podle § 121 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, také nelze v novém volebním období projednat žádný návrh poslance, který svůj mandát ve volbách neobhájil. Odstavec 2 § 121 říká, že ztratí-li poslanec mandát, nelze projednat návrhy, které podal. Toto ustanovení se netýká pouze konce volebního období, ale může zastavit i již probíhající projednávání zákona například v případě, kdy se jeho předkladatel vzdá mandátu, zemře nebo jeho mandát zanikne z jiného důvodu.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.