Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Novela vodního zákona

Jedním ze zákonů, které schválil prezident Klaus v polovině května, je i rozsáhlá novela vodního zákona. Norma dává větší pravomoci vodoprávním úřadům a vymezuje definici přirozeného koryta.

Novela zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, se začala připravovat již v roce 2007 a poté procházela dva roky rozsáhlým meziresortním řízením (vodní hospodářství spadá do působnosti pěti ministerstev). Při jejím zpracování se přihlíželo zejména k tomu, aby se odstranily nedostatky aplikace zákona v praxi, které vznikly během deseti let od účinnosti zákona, a aby se snížily administrativní náklady v této oblasti. Do zákona byly také transponovány dvě evropské směrnice, které se týkají vodního hospodářství, jedná se o směrnici č. 2006/118/ES, o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu a směrnici č. 2007/60/ES, o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik.
Novelou se do zákona nově vkládá definice přirozeného koryta. Pro správce vodních toků i pro přírodu je to pozitivní opatření, protože odstraňuje nutnost vracet koryto do původního stavu, pokud řeka nebo potok původní koryto opustí. Přirozeným korytem se rozumí takové koryto, které vytvořil vodní tok přirozeně nebo je výsledkem revitalizace, a které může měnit svůj směr, sklon i příčný profil. V případě, že se vodní tok ze svého koryta vychýlí na soukromém pozemku, bude záležet na jeho vlastníkovi, zda tuto změnu akceptuje nebo zda požádá vodoprávní úřad o navrácení koryta do původního stavu. 
Vodohospodářské úpravy budou nově podléhat pouze ohlášení úřadu, nikoli stavebnímu povolení. Rozhodne-li se správce vodního toku uskutečnit zemní práce v korytě nebo na pozemcích v okolí vodního toku, ohlásí tyto úpravy vodoprávnímu úřadu. Ten se musí k úpravám vyjádřit do patnácti dnů. V případě, že se v této době úřad nijak nevyjádří, považuje se zásah za povolený. Náležitosti, které musí povolení obsahovat, jsou uvedeny v novém § 15a zákona.
Vodoprávní úřady budou mít podle novely větší pravomoci než doposud. Nově by úřady mohly například zakázat odebírání vody nejen při přechodném nedostatku vody, jak tomu bylo doposud, ale i při mimořádných situacích, kterými jsou požáry, živelné pohromy či zásahy hasičů a armády.
Na návrh hospodářského výboru Sněmovny bylo do zákona také vloženo ustanovení, podle kterého bude povolení k provozování malé vodní elektrárny vydávat vodoprávní úřad na dobu nejméně třiceti let a na stejnou dobu je bude také prodlužovat.
Původně bylo navrženo i zvýšení poplatků za odběr podzemních vod i za vypouštění vod odpadních. Nakonec však byla jejich výše s odvoláním na ekonomickou krizi zachována na původní úrovni pro soukromé osoby i pro podnikatele.
Součástí návrhu je i novela zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve kterém se ruší § 34 týkající se přestupků na úseku vodního hospodářství. Všechny druhy přestupků a sankcí za porušení pravidel v této oblasti budou nyní obsaženy v zákoně o vodách.

Autor: Bronislava Herrmannová

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.