Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Soudní dvůr EU: Dlouhodobá nemoc může být postavena naroveň zdravotnímu postižení

Soudní dvůr Evropské unie rozhodl minulý týden v Lucemburku, že ustanovení pro potírání diskriminace založené na zdravotním postižení lze použít i na osoby, které zdravotně postižené nejsou, ale byly z důvodu nemoci v pracovní neschopnosti po dobu delší než 120 dnů. Rozhodnutí soudního dvora EU je závazné pro všechny vnitrostátní soudy, které případně budou projednávat podobný problém. Vnitrostátní soudy musí rozhodovat v souladu s rozhodnutím Soudního dvora EU.

Obecný rámec pro potírání diskriminace založené na zdravotním postižení zavádí mimo jiné směrnice rady Evropské unie č. 78/2000/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. Soudní dvůr nyní rozhodoval spor dánské zaměstnanecké organizace proti dvěma zaměstnavatelům, jejichž zaměstnankyně byly dlouhodobě nemocné. Směrnicí totiž není pojem "zdravotní postižení" přesně vymezen. Již dříve vydal Soudní dvůr jiný rozsudek, ve kterém uvedl, že zdravotní postižení se liší od nemoci a musí být chápáno jako dlouhodobé omezení vyplývající především z fyzických, duševních nebo psychických postižení, které brání zapojení dotčené osoby do profesního života.
Nyní v novém rozsudku Soudní dvůr pojem „zdravotní postižení“ upřesnil a uvedl, že musí být vykládán v tom smyslu, že zahrnuje zdravotní stav způsobený lékařsky diagnostikovanou léčitelnou či neléčitelnou nemocí, jestliže tato nemoc způsobuje omezení vyplývající především z fyzických, duševních nebo psychických postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit plnému a účinnému zapojení dotčené osoby do profesního života na rovnoprávném základě s ostatními pracovníky, a jestliže je toto omezení dlouhodobé. Soudní dvůr také uvedl, že pojem "zdravotní postižení" nepředpokládá nutně úplné vyloučení z pracovního nebo profesního života. 
Různá vnitrostátní ustanovení se tedy použijí shodně na postižené osoby a na ty, které zdravotně postižené nejsou, ale byly z důvodu nemoci v pracovní neschopnosti po dobu delší než 120 dnů. Na vnitrostátních soudech také Evropský soudní dvůr ponechal rozhodnutí, jaká opatření ze strany zaměstnavatele jsou vůči těmto osobám relevantní a jaká už mohou znamenat neúměrné břemeno pro zaměstnavatele. Konkrétně jde např. o rozhodnutí, zda má takto dlouhodobě nemocná osoba nárok na zkrácení pracovní doby apod.
Plné znění rozsudku druhého senátu Soudního dvora ze dne 11. 4. 2013 najdete zde.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.