Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Pravost podpisu na směnce

Námětem dnešního článku je další rozhodnutí Nejvyššího soudu, tentokrát se jedná o rozhodnutí poněkud překvapivé, podle některých právníků dokonce "šokující". Vyplývá z něj totiž potřeba úředně ověřovat podpisy na směnkách, což jsou podle zákona listiny soukromého charakteru.

Nejvyšší soud  rozhodoval v prosinci loňského roku v případě napadení pravosti směnky. Z rozsudku 29 Cdo 3478/2007 vyplynulo, že popře-li dlužník ve sporu o zaplacení směnky její pravost, leží důkazní břemeno ohledně pravosti podpisu na směnce na žalobci, tedy držiteli směnky, který žalobou uplatňoval svůj nárok na splacení dluhu. V závěru rozsudku Nejvyšší soud doporučuje, aby se soudy nižších instancí při dokazování pravosti podpisu neomezovaly pouze na znalecký posudek. Lze uznat i jiné důkazy jako například výpověď svědků, kteří byli podpisu sporné listiny přítomni nebo listiny, v nichž se dlužník k podpisu doznává, nebo ze kterých nějakým způsobem vyplývá existence pohledávky.
Směnka je přitom podle směnečného a šekového zákona soukromou listinou. Směnečný a šekový zákon č. 191/1950 Sb. je jedním z nejstarších platných zákonů v české legislativě. Poněkud proti duchu tohoto zákona se v rozhodnutí nejvyššího soudu uvádí, že ve směnečných záležitostech je vždy na držiteli směnky, aby v případě pochybností o pravosti podpisu na směnce, tedy na listině soukromé, prokázal jeho pravost. Rozhodnutí je poněkud rozporuplné a bylo podrobeno kritice, přesto je třeba si z něj vzít ponaučení a v budoucnu podpisy na směnkách raději úředně ověřovat.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.