Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Opakování pracovních smluv na dobu určitou

Už od 1. srpna 2013 začne platit novela č. 155/2013 Sb., kterou se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Novela znovu umožní uzavírat pracovní smlouvy na dobu určitou opakovaně bez časového omezení. V současné době lze pracovní smlouvu na dobu určitou uzavřít maximálně na tři roky, opakovat nebo prodloužit ji lze maximálně dvakrát a poté musí následovat tříletá lhůta od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou. Novela č. 155/2013 Sb. umožní toto pravidlo v určitých specifických případech legálně obejít.

Pracovní smlouvy na dobu určitou
Do § 39 zákoníku práce se vkládá nový odstavec, který některým zaměstnavatelům za dodržení určitých podmínek umožní uzavírat se zaměstnanci pracovní smlouvy na dobu určitou bez výše uvedených omezení. Bude to možné, pouze pokud budou dány vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, na jejichž základě nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnanci, který má tuto práci vykonávat, navrhl založení pracovního poměru na dobu neurčitou. Podmínkou bude písemná dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací, která bude obsahovat bližší vymezení takových důvodů, pravidla sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou, okruh zaměstnanců, kterých se bude tento postup týkat a dobu, na kterou se dohoda uzavírá. V případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, je možné písemnou dohodu nahradit vnitřním předpisem.
Zaměstnanci na dobu určitou by také měli pobírat všechny benefity, které zaměstnavatel běžně poskytuje. Předpokládá se, že novou úpravu využijí především zaměstnavatelé sezónních pracovníků zejména v zemědělství a stavebnictví. Změnu zákoníku práce již dříve podpořili zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců a souhlasily s ním i odbory.

Odpočinek mezi směnami
Návrh novely byl původně senátním návrhem a při projednávání v Poslanecké sněmovně do něj byl zařazen i pozměňovací návrh poslance Miroslava Bernáška (ODS), který měl umožnit snížení doby odpočinku mezi jednotlivými směnami z 12 na 11 hodin. Senátoři ale upozornili na rozpor tohoto ustanovení s evropskou legislativou a zákon poslancům vrátili s pozměňujícím návrhem, který přijaté ustanovení neobsahoval, tedy ve zcela původním senátním znění.
Podle informace legislativního odboru Senátu nebyla sněmovní úprava v rozporu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2003/88/ES, o některých aspektech úpravy pracovní doby. Tato směrnice shodně s pozměňujícím návrhem poslance Bernáška požaduje po členských státech zajistit pro zaměstnance minimální denní odpočinek po dobu 11 po sobě jdoucích hodin během 24 hodin.
Navrhovaná změna zákoníku práce ale byla v rozporu s další směrnicí EU, a to se Směrnicí Rady č. 1994/33/ES, o ochraně mladistvých pracovníků. Ta kromě jiného stanoví, že členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění, aby dospívající, což jsou podle uvedené směrnice mladiství zaměstnanci ve věku od 15 do 18 let, měli za každých 24 hodin nárok na nepřetržitý odpočinek alespoň 12 hodin. Tomuto požadavku plně odpovídá současná úprava stanovená v § 90 zákoníku práce, což je obecná úprava minimální doby nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami platná pro všechny kategorie zaměstnanců včetně mladistvých.
Senátoři tedy navrhli celý pozměňovací návrh vypustit a neprovádět žádnou úpravu ustanovení § 90 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Poslanci zdůvodnění předložené Senátem respektovali a novelu č. 155/2013 Sb. nakonec schválili dle senátního doporučení.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.