Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Zahrádkářský zákon

Poslanci 19. 3. 2010 schválili ve třetím čtení zahrádkářský zákon, který stanovuje pravidla pro zahrádkářství a fungování zahrádkářských osad. Podle předkladatelů měl zákon poskytnout zahrádkářům alespoň minimální právní záruky pro jejich činnost. Senát návrh zákona zamítl a Sněmovna ho poté znovu schválila. Prezidentské veto už ale přehlasovat nestihla.

Návrh zahrádkářského zákona předložili sociálnědemokratičtí a komunističtí poslanci. Vláda k němu zaujala nesouhlasné stanovisko, stejně jako poslanci za ODS a KDU-ČSL, ho považuje za nadbytečný. Zahrádkářská činnost nebyla dosud žádným předpisem upravena, zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, umožňuje pouze zakládat zahrádkářské spolky jako občanská sdružení.
Návrh zákona je poměrně krátký, má jenom šest paragrafů. V úvodu je definována zahrádkářská činnost jako veřejně prospěšná činnost přispívající významnou měrou k ochraně přírody, životního prostředí a podpoře zdravého životního stylu. Ve druhém paragrafu jsou vymezeny pojmy týkající se této oblasti. Ve třetím paragrafu jsou popsány podmínky pro zřizování zahrádkářských osad a pravidla pro jejich fungování.
Nejdůležitější ustanovení se však pravděpodobně týkají nájmů, které návrh zákona upravuje v paragrafu 4. Podle tohoto ustanovení by smlouva o nájmu zahrádky mohla být vypovězena písemně pouze v jednoroční lhůtě vždy k 1. říjnu, nedohodnou-li se obě strany jinak. Návrh zákona také upravuje přechod zahrady při úmrtí nájemce na osoby blízké. Podle § 4 má v případě úmrtí nájemníka přednostní právo na uzavření nájemní smlouvy za stejných podmínek jeho osoba blízká (pojem „osoba blízká“ je vymezen v § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku). Přednostní právo musí být u pronajímatele uplatněno do 30 dnů od smrti nájemce, jinak toto právo zaniká. Jestliže se vyskytne více osob blízkých, stanou se společnými nájemci všichni, pokud se však nedohodnou jinak.
Jeden ze schválených pozměňovacích návrhů také stanoví, že pokud se obec rozhodne zahradu zrušit, zpravidla poskytne nájemci náhradní pozemek, a to nejpozději tři měsíce před její likvidací. V případě, že pronajímatel provedl na rušící se zahradě terénní úpravy nebo stavby v souladu se stavebním zákonem, je pronajímatel povinen poskytnout nájemci náhradu.
V tuzemsku seskupuje příznivce zahrádkaření Český zahrádkářský svaz, který na svých webových stránkách uvádí, že sdružuje celkem 170 000 občanů České republiky v 3 000 základních organizacích.

Zákon v podobě schválené Poslaneckou sněmovnou projednal Senát dne 23. 4. 2010 na své 18. schůzi. Návrh podporovaly ČSSD, KSČM a Strana zelených. ODS, která má v Senátu rozhodující slovo, ho naopak považovala za zcela zbytečný a zahlcující náš právní systém. Přestože první místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) vysvětlovala svým kolegům, že podobný zákon mají i velké země EU jako Německo, Francie nebo Velká Británie, Senát návrh nakonec zamítl.
Poslanecká sněmovna na své poslední schůzi před volbami ještě stihla zákon zamítnutý Senátem projednat. Sněmovna 18. 5. 2010 Senát přehlasovala a setrvala na původním návrhu zákona.
K prezidentu republiky byl zákon doručen k podepsání 21. 5. 2010. Prezident zákon nepodepsal a 1. 6. 2010 ho vrátil zpět Sněmovně. V odůvodnění svého veta prezident uvedl, že zákon je nadbytečný, protože upravuje jednu z mnoha zájmových činností, kterou vůbec není nutno regulovat samostatnou právní normou. Platný právní řád podle Václava Klause obsahuje dostatečné právní nástroje pro fungování zahrádkářské činnosti, např. normy spolkového práva, stavebního práva nebo práva občanského. Navíc zákon obsahuje i legislativní chyby a nejasnosti a je v rozporu se stavebním zákonem. Podle prezidenta je tak téměř jediným účelem tohoto zákona deklarování zahrádkářské činnosti jako formy naplňování veřejně prospěšného zájmu, což není možné přijmout, neboť zahrádkářství je ze své samotné podstaty naplňováním zájmu soukromého.
Poslanecká sněmovna minulého volebního období už ale svou činnost ukončila a nově zvolená Sněmovna se návrhem z minulého volebního období zabývat nemůže, viz článek Proč některé zákony spadnou pod stůl?. Zahrádkářský zákon tak u prezidenta svůj neúspěšný legislativní proces zakončil, protože nebude vyhlášen a nevstoupí v platnost.

Autor: Bronislava Herrmannová

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.