Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Aktuální téma: Stávka

Již několik dní se mluví o stávce připravované dopravními odborovými svazy. Zda skutečně a v jakém rozsahu se nakonec stávka uskuteční, zatím není jasné. Ale protože v ČR není stávka, na rozdíl od některých jiných evropských zemí, až tak často používaným nástrojem, pokusíme se vám přiblížit, jak na ni pohlíží české právo.

Stávka a právo na stávku
Stávka je forma protestu, při kterém zaměstnanci odmítnou vykonávat práci, jejím účelem je splnění určitých požadavků, obvykle mzdových, změn v oblasti podmínek pro výkon práce, ale třeba i politických. Stávky mají nezanedbatelnou roli v historii lidstva, stávkovalo se už ve starém Egyptě. Až do období na přelomu 19. a 20. století byly stávky většinou nezákonné, dnes je právo na stávku zaručeno Listinou základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Konkrétně článek 27 Listiny základních práv a svobod zaručuje právo na stávku za podmínek stanovených zákonem a odpírá ho soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů.
V české legislativě ovšem zákon, který by obecně určoval podmínky výkonu práva na stávku, není. Jediným zákonem, ve kterém jsou podmínky pro uplatnění práva na stávku zakotveny, je zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. Ten v § 16 až § 26 řeší stávku celkem podrobně, avšak tato ustanovení se vztahují pouze na stávky, které jsou vyhlášeny ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy.
Existuje ale rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, které jasně říká, že neexistence zákona ústavní právo na stávku nezpochybňuje. Stávkovat tedy lze i z jiných důvodů, než je spor o kolektivní smlouvu. A protože zákon o kolektivním vyjednávání upravuje pravidla stávky jako jediný, předpokládá se, že i na jiné stávky se bude nahlížet obdobně.

Stávka podle zákona o kolektivním vyjednávání
Stávku vyhlašuje odborová organizace a musí ji zaměstnavateli oznámit alespoň tři pracovní dny předem. Zaměstnancům nesmí být bráněno v účasti na stávce, ale také k ní nesmějí být donucováni. Podle tohoto zákona nesmějí stávkovat pracovníci ve zdravotnických zařízeních, příslušníci sborů požární ochrany a zaměstnanci zabezpečující telekomunikační provoz, pokud by stávkou došlo k ohrožení života nebo zdraví občanů, popřípadě majetku. Dále pak je stávka pokládána za nezákonnou u zaměstnanců při obsluze zařízení jaderných elektráren, zařízení se štěpným materiálem a zařízení ropovodů nebo plynovodů a u soudců, prokurátorů, příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů a zaměstnanců při řízení a zabezpečování letového provozu.
Za dobu účasti na stávce se neposkytuje mzda ani její náhrada, ale posuzuje se jako omluvená nepřítomnost v zaměstnání. Zaměstnanci, který se stávky neúčastní, by měl zaměstnavatel umožnit práci, a pokud to není možné, náleží zaměstnanci náhrada mzdy. V průběhu stávky zaměstnavatel nesmí přijímat náhradou za účastníky stávky na jejich pracovní místa jiné občany.

Stávka v českých zákonech
Pojem stávka se okrajově objevuje i v některých dalších zákonech. Jde většinou o řešení konkrétní situace, která by mohla nastat v souvislosti se stávkou.
  • V § 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, je stanoveno, že právo na stávku lze omezit při vyhlášení nouzového stavu, pokud by v takovém případě stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací.
  • V § 11 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR, je uvedeno, že ozbrojené síly nelze použít k přímému zásahu proti účastníkům stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců.
  • A zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve svých ustanoveních pamatuje i na možnost vyplácení nemocenské a ošetřovného v době stávky. Tyto dávky se zaměstnanci za dny trvání stávky nevyplatí pouze v případě, že pracovní neschopnost nebo potřeba ošetřování vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem stávky. Pokud tedy zaměstnanec vstoupí do stávky v době, kdy již je v pracovní neschopnosti, nárok na dávku mu nezanikne ani ve dnech trvání této stávky.
Dopady na ostatní občany
Stávkou by nemělo být ohroženo zdraví, život ani majetek občanů. Ale právě například v případě stávky dopravců se mohou občané cítit poškozeni tím, že se nedostanou včas do svého zaměstnání. Právní pohled na věc se v tomto případě různí. Podle některých právníků by zaměstnavatel měl takovou nepřítomnost jednoznačně omluvit, protože se jedná o vyšší moc, která zasáhla a kterou zaměstnanec nemohl ovlivnit. Nárok na plat za dobu, kterou nemohli odpracovat, ale zaměstnanci nemají. Zaměstnavatel má navíc právo nařídit na den stávky povinnou dovolenou.
Podle jiných právních názorů, ke kterým se přidalo i Ministerstvo práce a sociálních věcí, je ale způsob, jakým se zaměstnanec dopravuje do zaměstnání, jeho soukromou záležitostí. Podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, má zaměstnanec nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků. V případě předem vyhlášené stávky se ale nejedná o nepředvídanou situaci a zaměstnanec tak má povinnost zajistit si dopravu do zaměstnání sám jiným způsobem na vlastní náklady.
Většina velkých zaměstnavatelů se už ale vyjádřila, že se ve vlastním zájmu dohodne se zaměstnanci jinak. Žádná z velkých společností se nechystá zaměstnance trestat či jinak sankcionovat a nepřítomnost na pracovišti jim omluví, některé firmy dokonce uvažují o zajištění vlastní náhradní dopravy či vyplacení ušlé mzdy.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.