Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Výše záloh na důchodové pojištění u OSVČ

Zálohy na důchodové pojištění musí povinně platit všechny osoby vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, tedy všichni živnostníci včetně svobodných profesí. U vedlejší výdělečné činnosti tato povinnost vzniká, pokud daňový základ z této činnosti přesáhl v roce 2009 limit 56532 korun.

Změna výše zálohy
O povinnosti podat v řádném termínu Přehled o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok jsme vás informovali v samostatném článku. Dnem podání tohoto Přehledu se ale také mění výše povinných záloh na důchodové pojištění, přesněji řečeno záloha v nové výši se začíná platit od kalendářního měsíce, ve kterém byl přehled podán. Na účet důchodového zabezpečení musí tedy nově vypočtená záloha dorazit nejpozději do dvacátého dne následujícího měsíce. O termínech pro placení daní a pojištění jsme psali zde.
Novou výši záloh si OSVČ spočítá sama podle svých skutečných příjmů a výdajů, výsledná částka ale nesmí být nižší než státem stanovená minimální výše záloh. 

Vyměřovací základ
Prvním krokem ve výpočtu záloh je stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění podle § 5b zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení. Vyměřovací základ je u OSVČ 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, tedy tzv. daňový základ vydělený počtem měsíců, po které byla tato činnost vykonávána. OSVČ si ale z vlastní vůle může určit i vyšší vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ je u hlavní samostatné výdělečné činnosti stanoven jako 25 % průměrné mzdy v národním hospodářství a u vedlejší činnosti jako 10 % této průměrné mzdy. Průměrná mzda je pro rok 2010 stanovena vládou ve výši 23709 Kč a o jejím výpočtu jsme podrobněji psali zde. Maximální roční vyměřovací základ činí podle § 15b zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, pro rok 2010 sedmdesátidvounásobek průměrné mzdy, měsíčně jde tedy o její šestinásobek.

Výše měsíčního vyměřovacího základu

hlavní činnostvedlejší činnost
podle příjmů50 % daňového základu
minimální5928 Kč2371 Kč
maximální142254 Kč

Výpočet zálohy
Měsíční záloha pojistného na důchodové pojištění podle § 7 zákona č. 589/1992 Sb. činí 29,2 % vyměřovacího základu a to i v případě použití minimálního nebo maximálního vyměřovacího základu, z toho se 28 % použije na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Takto vypočtená částka zálohy se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. V případě maximálního vyměřovacího základu však pro rok 2010 došlo v zákoně k mírnému rozporu.  Do zákona č. 589/1992 Sb. byl tzv. Janotovým balíčkem vložen nový § 15b, kterým se od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 zvyšuje roční maximální vyměřovací základ pro účely výpočtu celkové výše pojistného na sedmdesátidvounásobek průměrné mzdy. V § 14 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., kde se definuje výpočet záloh pro OSVČ, však zůstala původní formulace, která říká, že měsíční záloha se vypočte z maximálně čtyřnásobku průměrné mzdy. OSVČ platící maximální zálohu tak budou muset příští rok zřejmě doplácet dlužné pojistné, protože zálohy budou platit pouze ze čtyřnásobku průměrné mzdy, zatímco skutečná výše pojistného se bude vypočítávat z jejího šestinásobku.

Výše zálohy na důchodové pojištění

hlavní činnostvedlejší činnost
podle příjmů29,2 % vyměřovacího základu
minimální1731 Kč693 Kč
maximální27693 Kč

Strop pro pojistné
Pokud je OSVČ zároveň zaměstnancem a ve svém zaměstnání dosáhne maximálního vyměřovacího základu, není podle § 15a odst. 7 zákona č. 589/1992 Sb. již povinna dále platit zálohy jako OSVČ. Zálohy přestane platit od kalendářního měsíce, ve kterém tuto skutečnost doložila příslušné správě sociálního zabezpečení.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.