Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Dva týdny obstrukcí a hádek

67. schůze Poslanecké sněmovny začala už 26. ledna, řádně projednaných či dokonce schválených bodů programu je však po dvou týdnech jednání žalostně málo. Hned zpočátku se totiž ukázalo, že převahu bude mít tentokrát levice, která by tak mohla prosadit většinu svých návrhů, jež měly zrušit některé změny provedené na podzim tzv. Janotovým balíčkem. To se pochopitelně nelíbilo pravici, která přispěchala s prohlášením, že nedopustí žádný zásah do schváleného státního rozpočtu. Zabránit schválení zákonů, které podle nich zvyšují deficit státního rozpočtu, se poslanci ODS za podpory TOP09 rozhodli pomoci obstrukcí.

Obstrukce nejsou žádnou novinkou a zvláště u českých poslanců mají dlouhou tradici. Hojně jich využívali už v říšském parlamentu v dobách habsburské monarchie. Tehdy ovšem kromě sáhodlouhých projevů docházelo i k násilným obstrukcím. Tak daleko dnešní poslanci naštěstí nezašli, i když vzájemných slovních ataků, hrubých obvinění a urážek si během posledních dvou týdnů vyslechli také dost.
Poslanci ODS ve snaze zabránit i samotnému projednávání bodů, které měly rušit některá koncem minulého roku přijatá úsporná opatření, vsadili na dlouhé projevy svých poslanců. Velmi podrobně předčítali názvy zákonů, které chtěli nově do programu zařadit či naopak vyřadit, a následně požadovali, aby se o desítkách změn programu hlasovalo jednotlivě. Důkladně také využili některých ustanovení Jednacího řádu Poslanecké sněmovny, podle kterého například nelze bez předchozího schválení o návrzích zákonů hlasovat po 19. hodině. Opakovaně byla také schůze přerušena z důvodu nepřítomnosti zástupce vlády na úrovni předsedy nebo místopředsedy vlády. V neposlední řadě bylo hojně využíváno přestávek na jednání poslaneckých klubů. A pokud vás v úvodu tohoto článku překvapila slova o rakouské monarchii, pak vězte, že v Poslanecké sněmovně došlo i na velmi poučný výklad o Karlu IV.
Co se tedy nakonec ve Sněmovně za tohoto stavu během posledních dvou týdnů skutečně projednalo?
  • Ve středu 27. ledna prošly prvním čtením hned dva návrhy, které vracejí stav věcí před tzv. Janotův balíček. První návrh navrací mateřskou na původní úroveň z roku 2009 a předpokládá také znovuzavedení proplácení prvních tří dnů nemoci. Druhým návrhem by se mělo do původního stavu vrátit ošetřovné, které by se opět proplácelo i za první tři dny. U obou novel poslanci rozhodli, že budou ve výboru pro zdravotní a sociální politiku projednány ve zkrácené 30 denní lhůtě. Při projednávání těchto bodů premiér Jan Fischer poslance opakovaně žádal, aby tyto zákony nepřijímali, jeho apel nebyl vyslyšen.
  • Návrh z dílny ČSSD o zavedení povinného výživného pro děti rozvedených rodičů prošel prvním čtením a ve standardní lhůtě 60 dnů bude projednáván ve výboru pro sociální politiku. Návrh zákona o vyživovací povinnosti k nezaopatřeným dětem předpokládá, že rodič, který nemá dítě ve své péči, by platil minimálně 1400 korun měsíčně na jedno dítě do šesti let věku a 1680 korun na starší dítě. Rodiče s nadstandardními příjmy by platili vyšší minimální výživné až do částky 13200 korun, výživné by zároveň podléhalo valorizaci. Návrh obsahuje také institut tzv. náhradního výživného, které by za neplatiče prostřednictvím úřadů práce vyplácel stát, a to ve výši jedné poloviny minimálního výživného. Pravicoví poslanci označili návrh tohoto zákona za nekoncepční.
  • Návrh ODS na změnu zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR, prošel prvním čtením. Novela by v budoucnu měla voličům umožnit kroužkovat na kandidátkách pouze dva poslance místo čtyř. Zároveň by pro vstup do parlamentu pomocí těchto preferenčních hlasů bylo nově potřebných 7 % hlasů, podle současného zákona stačí pouze 5 % získaných preferenčních hlasů. Návrh, jehož cílem je omezit zvýhodňování kandidátů z velkých měst, kteří snadněji získají potřebná procenta, bude nyní projednán v ústavně-právním výboru.
  • Do rozpočtového výboru míří po schválení v prvním čtení lidovecký návrh novely zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných hrách. Návrh zákona počítá se zákazem reklamy na hazardní hry, se zákazem sázení přes internet a pomocí mobilních telefonů. Zároveň by zákon měl rozšířit pravomoci obcí tak, aby mohly na svém území účinněji regulovat hazard.
  • Další návrh KDU-ČSL, který prošel prvním čtením, se týká obsazování správních a dozorčích rad zdravotních pojišťoven. Novela zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, a zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, by měla zpřísnit podmínky pro obsazování správních a dozorčích rad zdravotních pojišťoven a do budoucna tak vyloučit střet zájmů mezi pojišťovnami a mezi zdravotními zařízeními. Návrh nyní projedná sněmovní zdravotnický výbor.
  • V prvním čtení byl schválen návrh novely zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci, který navrhla ČSSD společně s KSČM. Novela nemění výši náhrad nebo platů poslanců a soudců, pouze ruší daňovou výjimku. Poslanci a soudci by tak měli plně danit všechny své příjmy. Zákonem se nyní bude zabývat sněmovní rozpočtový výbor. Na možnosti zkrátit projednávání tohoto zákona se už poslanci dohodnout nedokázali.
  • Vládní návrh novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, který upravuje oblast dalšího vzdělávání a zvyšování kvalifikace učitelů, je podle poslanců, ale i podle samotné ministryně školství příliš složitý. Sněmovna proto odhlasovala vrácení tohoto návrhu zpět do druhého čtení.
  • Zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, který připravilo Ministerstvo kultury, byl schválen ve třetím čtení, a pokud projde Senátem a podepíše ho prezident, bude platit v této podobě. Cílem tohoto zákona je především soulad s evropskými předpisy, konkrétně s evropskou směrnicí o audiovizuálních mediálních službách. Mimo jiné zákon umožňuje prezentovat v televizních pořadech konkrétní obchodní značky.
  • Podle očekávání poslanci zamítli změny v novele zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, kterou jim vrátil Senát. Senátoři se pomocí přílepku pokusili snížit spotřební daň z piva o 50 haléřů na půllitr. Poslanecká sněmovna ale zákon schválila ve svém původním znění, daň z piva se tedy nesníží.
  • Při druhém čtení novely zákona č. 18/1997 Sb., atomový zákon, se diskuze stočila nečekaným směrem. Poslanci totiž k tomuto zákonu přidali přílepek, kterým Úřadu pro civilní letectví má získat pravomoc vymezit kolem letišť ochranné pásmo, v němž by se nesměly používat lasery. Za porušení tohoto zákazu používání laserů by pak hrozila až třímilionová pokuta, případně vězení. Druhým poněkud kuriózním přílepkem k novele atomového zákonu se stalo zpřísnění postihů za pytláctví.
  • Až v zatím poslední den svého jednání se při opakovaném pokusu podařilo poslancům schválit vydání státních dluhopisů za 153 miliard korun na krytí letošního schodku státního rozpočtu a také novelu zákona č. 214/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu, kterou se zvýšil počet dluhopisů vydaných ke krytí loňského rozpočtového deficitu.
Dalším pokusem, jak dosáhnout svých cílů, je svolání mimořádné schůze Sněmovny. Mimořádná schůze má pro současný stav tu výhodu, že na ní nelze diskutovat o programu. Návrh na svolání mimořádné schůze musí podat nejméně pětina poslanců. Tohoto práva poslanci tentokrát náležitě využili a na tento týden jsou svolány hned čtyři mimořádné schůze.
  • První z těchto schůzí, v pořadí 68. schůze, je svolána na úterý 9. února od 11 hodin na žádost poslanců ČSSD. Schvalovat by se na ní měly novely ČSSD, KSČM, ale i KDU-ČSL nebo vládní novely. Hlavními body by měly být 13. důchody, zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví a proplácení prvních tří dnů nemoci.
  • Ve středu 10. února od 9 hodin by měla začít 69. schůze Poslanecké sněmovny. V programu má projednání vládních návrhů zákonů o protikorupčních opatřeních, o státním dluhopisovém programu nebo o elektronických komunikacích.
  • Hned po skončení 69. schůze by měla začít 70. schůze Poslanecké sněmovny. Na ní by se měly projednávat výsledky vyšetřování korupce při nákupu a pronájmu letounů Gripen. Dále pak např. horní zákon nebo senátní návrh zákona na vypořádání majetkových nároků v družstvech.
  • Na čtvrtek 11. února v 9 hodin je svolána 71. schůze Sněmovny, o kterou požádali levicoví poslanci. Na programu je například zákon o pojistném nebo zrušení listinných akcií na majitele.
Po skončení všech mimořádných schůzí chtějí zákonodárci pokračovat v programu 67. schůze, která se tím protáhne již do třetího týdne. A jako perličku na závěr přidáme ještě zjištění občanského sdružení eStat.cz, které spočítalo, že každý den schůze Sněmovny vyjde zhruba na tři miliony korun.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.