Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Poslanecká sněmovna

Parlament je v České republice podle Ústavy dvoukomorový, tvoří jej Poslanecká sněmovna a Senát, a je jediným a výlučným zákonodárným orgánem. Poslanecká sněmovna vznikla 1. 1. 1993 z dosavadní České národní rady. Poslanecká sněmovna sídlí v komplexu paláců a budov ve Sněmovní ulici v Praze na Malé Straně.

Sněmovna
Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na čtyřleté volební období. Volby probíhají poměrným systémem, tzn. že všech 200 mandátů je do jednotlivých krajů rozděleno podle počtu zde odevzdaných platných hlasů. Poslancem může být zvolen každý občan, který má volební právo a je mu minimálně 21 let.
O fungování a činnosti Poslanecké sněmovny pojednává zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve své druhé hlavě článcích 15 až 53.
Sněmovna je usnášeníschopná při třetinovém kvóru, což je 67 poslanců. Pro přijetí zákona je potřeba souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců. V některých zvláštních případech jako například při přehlasování prezidentského veta je potřeba tzv. kvalifikované většiny, což je většina všech zvolených poslanců, tedy 101 hlas. Pro přijímání a změny ústavních zákonů a pro ratifikaci mezinárodních smluv je nutných 120 hlasů.
Pro volbu prezidenta a následně pro složení prezidentského slibu svolává předseda Poslanecké sněmovny společnou schůzi obou komor Parlamentu. Společná schůze Sněmovny a Senátu se řídí zákonem č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Poslanecký mandát a imunita
Mandát je vlastně zmocnění poslance zastupovat volební obvod ve Sněmovně. Poslance nelze odvolat, jeho mandát může zaniknout pouze odepřením slibu, rozpuštěním Sněmovny, uplynutím volebního období, vzdáním se mandátu, ztrátou volitelnosti nebo úmrtím.
Během výkonu své funkce požívá poslanec imunity. Imunita znamená, že poslance nelze trestně stíhat bez souhlasu Poslanecké sněmovny. Pokud Sněmovna takový souhlas neudělí, je trestní stíhání vyloučeno navždy. Absolutní imunitu tzv. idemnitu má poslanec v souvislosti se svým hlasováním v Poslanecké sněmovně, za které ho nelze nikdy a nijak postihnout. Poslanec má také právo odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem svého mandátu, a to i poté, kdy přestal být poslancem.

Zasedání
Zasedání Sněmovny jsou stálá a v jejich rámci se konají schůze, které jsou veřejnosti dostupné přímo z balkonu v zasedacím sále nebo prostřednictvím televizních či internetových přímých přenosů. Veřejně dostupné jsou také stenoprotokoly ze schůzí a výsledky všech hlasování včetně jmenných seznamů poslanců. Na začátku každé schůze musí být schválen její pořad, podle kterého je pak řízena. Podrobnosti o časovém rozvrhu schůzí stanoví zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Přesně vymezený čas mají například třetí čtení zákonů nebo interpelace.
První zasedání Sněmovny po volbách musí být zahájeno do 30 dnů po termínu konání voleb. Kromě řádných schůzí může předseda Poslanecké sněmovny svolat schůzi mimořádnou, a to vždy, pokud jej o to požádá prezident republiky, vláda nebo nejméně 40 poslanců. Zasedání Poslanecké sněmovny končí uplynutím jejího volebního období nebo jejím rozpuštěním.

Rozpuštění
Sněmovnu lze rozpustit, pokud nevysloví důvěru nové vládě nebo pokud se do tří měsíců neusnese o návrhu zákona, se kterým vláda spojila svou důvěru. Dalším důvodem pro rozpuštění Sněmovny je přerušení zasedání na dobu delší než 120 dnů nebo pokud se po dobu tří měsíců není schopná usnášet. Poslaneckou sněmovnu rozpouští prezident republiky a nelze tak učinit tři měsíce před koncem volebního období.

Orgány Poslanecké sněmovny
Orgány Poslanecké sněmovny se podle Ústavy dělí na obligatorní a fakultativní. Obligatorními orgány Poslanecké sněmovny jsou její předseda a místopředsedové, dále pak výbory a komise. Na základě svého Jednacího řádu musí Sněmovna povinně zřídit mandátový a imunitní výbor, výbor rozpočtový, petiční, organizační a volební. Obvykle však zřizuje ještě několik dalších výborů.
Jako fakultativní orgány mohou, ale nemusí, být zřízeny různé vyšetřovací komise. Ustavení vyšetřovací komise musí navrhnout nejméně 40 poslanců a má sloužit k vyšetření věcí veřejného zájmu.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.