Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Prezident a jeho pravomoci

Prezident je hlavou státu a také vrchním velitelem ozbrojených sil. Jeho práva jsou ústavně vymezena a prezident je součástí moci výkonné.

Úřad prezidenta
Prezident je v České republice volen oběma komorami Parlamentu. Funkční období trvá 5 let a zvolen může být maximálně dvakrát za sebou. Prezidentem může být zvolen občan, kterému je alespoň 40 let, má právo volit a jeho kandidaturu navrhne alespoň 10 poslanců nebo senátorů. Funkční období prezidenta začíná okamžikem složením slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny na společné schůzi obou komor.
Prezident republiky má právo účastnit se schůzí Parlamentu a Senátu i schůzí vlády, slovo je mu uděleno, kdykoliv o to požádá.
Prezidenta nelze zadržet ani trestně stíhat. Trestní stíhání pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce prezidenta republiky je vyloučeno navždy. Jediný čin, pro který může být prezident stíhán, je velezrada. Tento speciální druh imunity se nazývá idemnita.

Pravomoci absolutní (bez kontrasignace)
K výkonu těchto pravomocí nepotřebuje prezident žádný souhlas a jeho rozhodnutí jsou okamžitě platná. Podle článku 62 Ústavy České republiky prezident:
  • jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
  • svolává zasedání Poslanecké sněmovny,
  • rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
  • pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
  • jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
  • jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,
  • odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, a zahlazuje odsouzení,
  • má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního,
  • podepisuje zákony,
  • jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
  • jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.
Pravomoci se spolupodpisem (s kontrasignací)
Rozhodnutí vydaná podle čl. 63 Ústavy vyžadují spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Za tato rozhodnutí prezidenta potom odpovídá vláda. Mezi tyto pravomoci patří:
  • zastupování státu navenek,
  • sjednávání a ratifikace mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,
  • je vrchním velitelem ozbrojených sil,
  • přijímání vedoucích zastupitelských misí,
  • pověřování a odvolávání vedoucích zastupitelských misí,
  • vyhlašování voleb do Poslanecké sněmovny a do Senátu,
  • jmenování a povyšování generálů,
  • propůjčování a udělování státních vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
  • jmenování soudců,
  • právo udělovat amnestii.
Pravomoci mimo Ústavu
Většina pravomocí prezidenta je vymezena v zákoně č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. Mimo to má prezident i další pravomoci, které jsou popsány v běžných zákonech. Mezi hlavní další pravomoci prezidenta patří:
  • vyhlašování voleb do zastupitelstev obcí a krajů podle zákona č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích, a zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů,
  • jmenování a odvolávání rektorů veřejných vysokých škol a jmenování profesorů podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách,
  • uchovávání pečetidla státní pečeti podle zákona č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky.
Výjimečné situace
V případě nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu ztrácí prezident právo veta k zákonům přijímaným Parlamentem na návrh vlády ve zkráceném jednání. Zároveň pokud v některém z těchto výjimečných stavů skončí funkční období prezidenta a volby nelze uskutečnit v řádném termínu, lze toto období prodloužit o maximálně šest měsíců. V případě trvání výjimečné situace lze funkční období prezidenta prodlužovat opakovaně.
Pokud je úřad prezidenta z jakéhokoliv důvodu neobsazen, přecházejí některé z jeho absolutních pravomocí na předsedu Poslanecké sněmovny, a pokud je Sněmovna rozpuštěna, pak na předsedu Senátu. Netýká se to ovšem například udělování milosti nebo podepisování a vetování zákonů. Pravomoci s kontrasignací, mimo vyhlašování voleb a jmenování generálů, přecházejí na předsedu vlády.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.