Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

Úklid a solení chodníků

Tzv. chodníková novela platí sice už od dubna loňského roku, ale právě tato zima je jejím prvním ostrým testem. Za schůdnost chodníků poprvé odpovídají jejich majitelé, což jsou ve většině případů obce.

Úklid chodníků
Chodníkovou novelou je nazýván zákon č. 97/2009 Sb., kterým se od 16. 4. 2009 mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Před vstupem této novely v platnost odpovídal za stav chodníku majitel přilehlé nemovitosti. Jenže majiteli domu chodník většinou nepatří, a když si na něm například postaví lešení, musí obci za takový zábor zaplatit. Autor novely senátor Jaroslav Kubera (ODS) tedy pokládal za absurdní, že vlastník přilehlého domu odpovídal za škody na chodníku, který mu nepatří.
Od dubna 2009 tedy podle § 27 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, nesou zodpovědnost za případná zranění na neuklizených chodnících obce, města nebo kraje. Města řeší úklid chodníků po svém a většinou uklízejí jen část komunikací a na ostatní umísťují varovné tabulky, což je ovšem nezbavuje odpovědnosti za případná zranění chodců. A protože zákon neukládá přímo povinnost chodníky uklízet, ale pouze stanoví odpovědnost za případné škody, je pro mnohé obce nejsnadnějším řešením zvýšení limitů pojistného krytí odpovědnosti za způsobené škody, aby mohly uspokojit případné oprávněné nároky poškozených občanů.

Solení chodníků
Solením pozemních komunikací se zabývá vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích. Vyhláška použití chemických prostředků k odstranění náledí či sněhu sice obecně připouští, ale pouze za určitých podmínek. Chemickým rozmrazovacím materiálem se podle přílohy č. 7 této vyhlášky smějí sypat pouze ty chodníky a stezky, ve kterých nejsou uloženy inženýrské sítě a jsou odděleny od zelených ploch a pásů pro stromy takovým způsobem, aby na ně nemohl stékat slaný roztok.
V případě solení chodníků je ovšem nutné respektovat také místní vyhlášky, ve kterých jsou někdy mnohem přísnější ustanovení. Například v Praze je na chodnících a pěších zónách zakázáno k posypu používat chlorid sodný (NaCl), chlorid vápenatý (CaCl2) a jejich směsi a také škváru a popel. Za porušení tohoto zákazu hrozí Pražanům pokuta až 30 tisíc korun.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.