Alfa9 zprávy
Změny zákonů
-

NS: Odškodnění při zproštěni obžaloby či prokázání neviny

Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu v Brně rozhodlo na svém říjnovém jednání o zápisu rozsudku Nejvyššího soudu č.j. 30 Cdo 2813/2011 do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Právní názor, který rozsudek obsahuje, bude v rámci sjednocovací role Nejvyššího soudu nadále používán jako sjednocující stanovisko k otázce přiznání a výše náhrady za nemateriální újmu způsobenou tím, že proti poškozenému bylo vedeno trestní řízení, které neskončilo odsouzením obviněné osoby.

Za nemateriální újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem trestního soudu, odpovídá stát podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Nejvyšší soud své sjednocující stanovisko vydává především proto, aby předešel přiznávání mnohdy nedůvodných nebo přemrštěných nároků.
V zákoně č. 82/1998 Sb. jsou přímo stanovena kritéria pro odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení. Pro případy nároků na náhradu nemajetkových újem způsobených rozhodnutími o zahájení trestního stíhání, jestliže takové trestní stíhání neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, ale obdobná pravidla chybí. Nejvyšší soud ve svém rozsudku dospěl k závěru, že nelze paušálně stanovit výši přiměřeného zadostiučinění, ale je možné určit předem daná obecná kritéria, podle kterých budou soudy určovat adekvátní odškodné. Vždy ale bude záležet na specifických okolnostech konkrétního případu a na posouzení soudu, jak intenzivně a v jakém rozsahu byla níže uvedená kritéria naplněna.
3 základní kritéria, podle kterých budou soudy posuzovat rozsah nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem:
1) Povaha trestní věci
Hodnotí se závažnost trestného činu, ze kterého je osoba obviněna, a druh a výše trestu, který jí hrozí. Dále se posuzuje společenské odsouzení, kdy např. podvodník není veřejně odsuzován tak jako vrah.
2) Délka trestního řízení
Hodnotí se, jak dlouhou dobu trval zásah do osobnostních složek jednotlivce. Nemusí ale vždy jít o přímou úměru, kdy s délkou trestního stíhání má narůstat odškodné, např. v případě uvadajícího zájmu společenského prostředí o daný případ. Posuzuje se také, zda dotyčný současně žádá další odškodné za nepřiměřenou délku řízení.
3) Následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby
Zohledňují se individuální následky trestního stíhání v osobnostní sféře poškozené osoby, tedy veškeré negativní dopady na osobnost člověka. Posuzuje se např. narušení profesní, soukromé, rodinné, popřípadě i jiné sféry života nebo celkové morální narušení osobnosti. Stejně jako u bodu 2) se posuzují i jiné uplatňované nároky, např. na náhradu nemajetkové újmy způsobené omezením osobní svobody. Přihlíží se také k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo, tedy zda měl poškozený podíl na tom, že došlo k zahájení trestního stíhání, nebo zda bylo stíhání zahájeno zjevně bezdůvodně nebo dokonce s cílem jej poškodit.

Plné znění rozsudku Nejvyššího soudu najdete zde.

Autor: Martina Vojíková

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.